ZA ČESKO DIGITÁLNÍ
Seminář svým vystoupením zahájil po odborné stránce vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. V souvislosti s tématem semináře se věnoval především strategii Digitální Česko. I když to, podle jeho slov, měla být strategie trvalá, přece jen je jasné, že se budou muset v rámci jednotlivých záměrů učinit určité korekce, což je ovšem vzhledem k dynamičnosti této oblasti pochopitelné. Znovu přiblížil, že strategie pokrývá tři základní oblasti – Česko v digitální Evropě, Informační koncepce ČR a Digitální ekonomika a gramotnost, které následně podrobněji přiblížil.
ČESKO V DIGITÁLNÍ EVROPĚ
Podle slov Vladimíra Dzurilly se jedná o vše, co je zásadní a co se v oblasti elektronizace v rámci Evropy odehrává na poli legislativy. Jde tedy o veškeré vyhlášky a nařízení. Podstatné je, že tento pilíř zastřešuje Úřad vlády, který podle jeho slov dbá na to, aby nejen touto cestou proudily informace a nařízení směrem k nám, ale abychom případně mohli ovlivňovat jejich znění tak, aby výsledná podoba vyhovovala i našim potřebám.
INFORMAČNÍ KONCEPCE
To je nejdůležitější část celé strategie. Zahrnuje pět pilířů, kterými jsou on-line služby, legislativa, celkové prostředí podporující digitální technologie, centrální řízení IT a vzdělávání úředníků.
DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST je dokument, který zahrnuje vše, co se v rámci elektronizace odehrává mimo e-government. Zahrnuje tedy například nové technologie (AI), vzdělávání, ale rovněž i Blockchainové realizace. Je to tedy oblast, která je v gesci MPO.
DIGITÁLNÍ ČESKO – JAK JSME NA TOM?
Pro rozvoj digitálního Česka je nyní, podle slov Vladimíra Dzurilly, naprosto zásadní otázka rozhraní a pro něj je podstatná problematika identity. Podařila se úžasná záležitost v podobě schválení příslušené legislativy podporující využití bankovní identity v rámci služeb e-governmentu. To znamená, že bude možné přistoupit k Portálu veřejné správy i všem ostatním portálům (státní i veřejné správy) přes naši identitu, kterou se prokazujeme při vstupu do elektronického bankovnictví. Je to zásadní moment, neboť doposud e-government postrádal dostatečné množství „klientů“, kteří by mohli plně využívat elektronických služeb. V podobě eOP či DS se tak jednalo cca o 5000 osob. Nyní rázem dojde k navýšení tohoto počtu na 5,5 milionu uživatelů. Jedná se tedy o skutečně zásadní krok, který nebyl ještě v řadě zemí realizován. V ČR by se tak mělo stát počátkem roku 2021.Přímou návaznost na BankID má samozřejmě kontaktní místo a jeho další rozvoj, stejně jako připojení přes internet. Je nutné zajistit, aby elektronické služby bylo možné kdykoliv a kdekoliv využít. V tomto směru se jedná i o rozšíření nabídky služeb, která bude prostřednictvím Portálu veřejné správy (PVS) k dispozici. Podle Vladimíra Dzurilly je i podstatné zavést funkcionalitu elektronické platby tak, aby se jednalo skutečně o plnohodnotné elektronické služby. Je například škoda, že se v případě problematického „e-shopu“ dálničních známek od začátku nepočítalo o začlení do PVS. Jedná se totiž přesně o ten typ služby, který by zde měl být k dispozici, stejně jako elektronické faktury a další. Je tedy nutné, aby byl PVS propojen například s Businessinfo a řadou dalších portálů tak, aby veškeré tyto služby byly dostupné z jednoho bodu.
Zcela zásadní legislativou roku 2019 je tedy bankovní identita, zákon o právu na digitální službu a digitalizace stavebního řízení. V této souvislosti poděkoval především ICT Unii, která je nejen důležitým iniciátorem, ale i partnerem při tvorbě jednotlivých záměrů. V letošním roce by práce na zákonech samozřejmě měly pokračovat, a to především tam, kde je přímá návaznost na zákon o právu na digitální službu. Jedná se celkově o 150 zákonů, kde je přímá souvislost a kde je tedy nutné provést určité úpravy a změny. Kromě těchto přímých návazností bude z hlediska legislativy prioritou digitalizace zdravotnictví.
CENTRÁLNÍ ŘÍZENÍ IT
V této oblasti dochází k rozšíření kompetencí OHA MV ČR a zároveň vzniká v NAKIT kompetenční centrum. To by mělo být k dispozici úřadům a institucím a pomáhat při správném sestavení veřejné zakázky z pohledu IT agendy. Bude tedy nápomocno při orientaci v celém cyklu, který pokrývají nové dokumenty, jakými jsou Informační koncepce, Národní architektonický rámec, Národní architektonický plán tak, aby byly tyto záměry aplikované a hladce přenesené do jednotlivých resortů.
Zajímavou oblastí jsou podle Vladimíra Dzurilly rovněž DATOVÁ CENTRA. Zde se dá dle jeho mínění ušetřit značné množství prostředků, a to především konsolidací infrastruktury. O samotném eGovernment Cloudu bude hovořit Miroslav Tůma (str. …), ale za zdůraznění určitě stojí skutečnost, že cloudová cesta je centralizované řešení, které zvyšuje efektivitu, a to jak v případě infrastruktury, tak výpočetního výkonu.
ZMENŠOVÁNÍ ROZSAHU ZAKÁZEK
Určitým způsobem bude nutné změnit rovněž přístup k zadávání zakázek a vnímání jejich rozměru. V minulosti jsme je často brali jako velké celky. Bude nutné se naučit, že není potřeba vždy obměňovat celý systém, že je naopak vhodné umět si jej rozparcelovat na jednotlivé integrační vrstvy, služby, odlehčené portály atp. Je to přístup, který standardně používá komerční sektor a musíme jej naučit i veřejnou správu. Smyslem je, aby zadávání zakázek bylo efektivnější a abychom byli schopni využívat sdílených komponent. I proto v Národním architektonickém plánu vznikl popis sdílených komponent. Konkrétně například v momentě, kdy existuje Národní identita, by se nemělo stát, že s vytvořením nového portálu někde vznikne jiná nová identita. Totéž platí pro platební bránu atp. Směřujeme tedy k daleko většímu využívání sdílených služeb.
ZÁVĚR – VYŠŠÍ EFEKTIVITA
Důležitá změna musí podle Vladimíra Dzurilly nastat i v případě provozních a implementačních procesů tak, aby je veřejná správa realizovala skutečně moderně. Není například nadále přípustné, aby se dva roky nějaký nápad připravoval, následně rok a půl soutěžil a další dva roky realizoval. Znamená to pak, že výsledné dílo je od prvotní myšlenky k dispozici po pěti letech a právě tento cyklus je nutné zrychlit. Měl by tomu napomoci Katalog služeb stejně jako eGovernment Cloud a řada dalších kroků, které směřují k tomu, že bude cyklus pružnější. Je samozřejmě zásadní rozhodnout, jak bude vypadat spolupráce s komerčním sektorem, jak bude propojena samospráva, jaké služby vzniknou a které centrální služby je možné delegovat dál. To jsou, podle Vladimíra Dzurilly, úkoly letošního roku.