Česko má na to být evropským lídrem digitalizace, jen tento potenciál zatím neumí plně využít

Česko má na to mít jedny z nejlepších digitálních služeb na světě. Ale zároveň tento potenciál využívá minimálně a téma digitalizace je spíš popelkou na žebříčku politických priorit. Proč to tak je a co se s tím dá dělat, zmapovaly v rámci projektu Služby.Digital dvě neziskové organizace, které kombinují značné know-how v oblasti digitalizace a společenského výzkumu: Česko.Digital a analytický ústav STEM. 

„Chtěli jsme se na digitalizaci státu podívat z perspektivy všech, kteří s ní nějak přicházejí do kontaktu,“ přibližuje výzkumnou část projektu Jiří Táborský, který měl projekt ve STEM na starosti. Výzkumná část projektu zahrnovala dotazníkové šetření na reprezentativním vzorku dvou tisíc občanů ČR, osm fokusních skupin či dotazníkové šetření mezi 300 firem. Dotazování obsahovalo i více než 70 hodin hloubkových rozhovorů s 50 respondenty z řad politiků, kteří se zabývají tématem digitalizace, úředníků z centrální státní správy, zástupců hlavních dodavatelských firem a úředníků ze samospráv na úrovni obcí a krajů. 

„Cílem projektu Služby.Digital je pomoci vzniku špičkových digitálních služeb státu. Takové služby šetří občanům i firmám čas a peníze a jsou přístupné pro každého. Jsou také efektivní z pohledu provozovatele a splňují ty nejnáročnější požadavky v oblastech kybernetické bezpečnosti nebo UX designu,“ přibližuje cíle projektu Blanka Šoulavá, která projekt vede v organizaci Česko.Digital a která je zároveň spoluautorkou doporučení pro příští vládu.  

Ve výsledcích výzkumu na první pohled zaujme, že přes 90 % veřejnosti považuje digitální služby za své právo. Zároveň je však třeba dodat, že stejný podíl populace požaduje zachování i analogové cesty. U firem pak rozhodně převažuje preference digitálu. Nicméně ačkoliv lidé považují digitální služby za samozřejmost, spokojenost s nimi vyjadřuje jen cca 40 % z nich. 

Výzkum se také zaměřil na vlastnosti, které podle Informační koncepce České republiky mají digitální služby mít. U každé z vlastností se měřila důležitost z pohledu uživatele a pak to, nakolik státní služby tyto vlastnosti reálně naplňují. Jednoznačným vítězem je bezpečnost, která je pro lidi zcela stěžejní a která se projevuje například tím, že naprostá většina lidí preferuje, aby jejich data spravoval stát, případně soukromé firmy, ale pod silnou regulací státu.  

Nicméně všechny vlastnosti, které vyplývají z koncepce, se jeví jako klíčové. Vidíme však velký rozdíl mezi tím, jak lidé vnímají důležitost těchto vlastností a jak hodnotí jejich reálný stav. Největší rozdíl 36 procentních bodů je v oblasti dostupnosti a přístupnosti, to znamená možnost využít službu, i pokud máte nějakou bariéru, například zdravotní či jazykovou. 

V oblasti hloubkových rozhovorů s experty z různých sfér se výzkum zaměřoval na příležitosti, tj. na to, co je v Česku dobré, a také na bariéry, proč se nám rychlejší postup nedaří. „V oblasti úspěšných příkladů většina respondentů celkem spontánně zmiňovala základní registry. Ne jako systém (ten je technologicky už více méně za zenitem), ale spíš celkovou koncepci a legislativní ukotvení. Dále v Česku máme značné množství úřadů a projektů, které mohou sloužit jako inspirace pro ostatní. Velmi dobrého hodnocení se dostalo Portálu dopravy nebo celkovému digitalizačnímu úsilí Ministerstva práce a sociálních věcí. Podobně je dobře hodnocen Český úřad zeměměřický a katastrální,“ popisuje Táborský s tím, že na tom lze dobře ilustrovat dva klíčové faktory, bez kterých se digitalizace nepohne dál: politická podpora a dlouhodobá strategie a kontinuita. „Pokud nebude mít digitalizace faktickou podporu napříč vládou a nebude jasná centrální autorita, která bude určovat a držet směr digitalizace, tak je pokrok prakticky nemožný,“ uvádí Šoulavá s tím, že právě nastavení tohoto systému patří ke klíčovým změnám, bez nichž se nepohneme kupředu a také nepřekonáme často zmiňovaný problém resortismu, tj. fixace politiků a úředníků na dění ve vlastním resortu a neochotu spolupráce napříč státními institucemi.  

Jako další zcela esenciální oblast se jeví odborné kapacity. Stát dlouhodobě není schopen nastavit konkurenceschopný systém odměňování. A netýká se to jen programátorů. Stejný problém je u procesních analytiků, architektů a dalších expertů. „Už nevídáme vendor lock-in způsobený nevýhodnou smlouvou, ale často vidíme právě ten znalostní, kdy stát nemá know-how nebo kapacity pro správu velkých IT projektů. Řešením není nic jiného než zlepšit konkurenceschopnost státu na trhu práce oproti soukromému sektoru,“ říká Šoulavá.  

Další neméně důležitou oblastí je management kvality. Šetření ukázalo, jak málo toho stát ví o efektivitě služeb, které nabízí. Chybí průběžné měření spokojenosti uživatelů, chybí vyhodnocování efektivity investic do IT optikou úspory nákladů a chybí také zpětná vazba od uživatelů systému z řad úředníků. „Platí, že co neměříme, to neřídíme. A náš stát toho měří málo, a pokud už nějaká data má, tak s nimi obvykle nepracuje, a to nejen v oblasti digitalizace, ale obecně při nastavování veřejných politik,“ poznamenává Táborský.  

Poslední ze zásadních oblastí je legislativa a obecně tvorba procesů. V řadě oblastí legislativa komplikuje automatizaci, protože trvá na rigidních procesech s lidskou účastí. Další problém je, že v řadě resortů nejsou IT odborníci přítomní tvorbě legislativy a obecně nastavování procesů.  

„Celkový pohled, který nám projekt poskytl, je v zásadě optimistický. Sice přetrvává několik hlavních bariér, jako je nedostatek politické podpory, problémy v oblasti fungování státní správy, resortismus, nedostatek lidí a další, ale je zřejmé, že i navzdory těmto potížím se podařilo vybudovat solidní základy a řadu špičkových služeb. Skepticismus většiny lidí uvnitř systému je dán spíš tím, že vidí, na jakém potenciálu Česko sedí, ale zároveň vidí, jak je tento potenciál nevyužíván,“ uzavírá Táborský. 

Využití tohoto potenciálu naplno je právě cílem projektu Služby.Digital a další aktivity organizace Česko.Digital se budou věnovat zejména prosazování jednotlivých doporučení ve spolupráci s partnery a členy komunity Hybatelů digitálního Česka. Všechna podrobná zjištění vč. dat a doporučení najdete na webové stránce https://sluzby.digital.   

Česko.Digital, analytický ústav STEM