OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací


DIGITIÁLNÍ SLUŽBY A BANKOVNÍ IDENTITA: PRAKTICKÝ PŘÍKLAD DIGITÁLNÍHO STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ

V pondělí 15. 6. 2020 schválila vláda České republiky aktualizované implementační plány a další dokumenty programu Digitální Česko. Tím se definitivně přihlásila k závazku digitalizovat do 5 let veškeré služby státu, které je z podstaty možné realizovat online. Povinnost provést v tomto termínu digitalizaci plyne ze zákona o právu na digitální služby, sám zákon však proměnu českého e-governmentu neprovede – nezbytné je velké úsilí veřejné správy k jeho naplnění.

Prvním krokem k naplnění zákona je sestavení tzv. katalogu služeb. Ten bude součástí stávajícího přehledu agend v registru práv a povinností a bude zachycovat všechny úkony, které veřejná správa provádí navenek nebo jsou vůči ní činěny. Ty úkony, které v tomto přehledu budou označeny jako elektronické, bude muset stát poskytovat navenek jako digitální službu, resp. bude muset umožnit jejich činění ve formě digitálního úkonu.

Vedle stávajících portálových řešení Finanční správy a Správy sociálního zabezpečení bude muset vzniknout řada nových digitálních služeb. Branou k těmto službám by měl být především stávající Portál občana a také připravovaný Portál podnikatele. Zatímco některé oblasti státní správy si musí na plán, jak a kdy budou digitalizovány, ještě počkat (vláda jej má vydat do 1. 2. 2021), některé oblasti již mají detailní právní úpravu se stanoveným termínem účinnosti.

Příkladem je digitalizace stavebního řízení a územního plánování, upravená novelou stavebního zákona a zákona o zeměměřictví, přijatou v únoru tohoto roku. Podle dat Světové banky trvá v ČR v současné době vyřízení stavebního povolení 247 dní. Novela si klade za cíl tuto situaci změnit; příslušné systémy by měly být plně funkční 1. 7. 2023, kdy novela nabývá účinnosti. Nic by na tom neměl změnit ani připravovaný nový stavební zákon, protože ten příslušné systémy v plném rozsahu přebírá a jeho účinnost je právě s ohledem na digitalizaci z velké části nastavena k 1. 7. 2023.

Základním pilířem digitalizace stavebního řízení je Portál stavebníka, který bude občanům sloužit jako jednotný přístupový bod k datům ve všech systémech stavebního řízení a územního plánování. Prostřednictvím tohoto portálu tak bude možné podávat žádosti o stavební povolení a činit i další elektronické úkony vůči stavebním úřadům, sledovat průběh řízení a nahlížet do evidencí. Interaktivní formuláře usnadní podání vůči orgánům stavební správy, a to v souladu se zákonem o právu na digitální služby.

Páteří digitálního stavebního řízení budou evidence stavebních řízení a evidence elektronických dokumentací. V evidenci stavebních postupů budou dostupné veškeré úkony, které budou v daném řízení či postupu činěny elektronicky. Díky tomu bude v rámci Portálu stavebníka možné podrobně sledovat aktuální stav řízení a nahlížet do klíčových dokumentů, jako jsou rozhodnutí a stanoviska dotčených orgánů. Právě integrace dotčených orgánů do systémů digitálního stavebního řízení je klíčová, protože díky ní bude žadatel moci činit veškeré potřebné úkony z jednoho místa – přes Portál stavebníka – a na tomtéž místě sledovat průběh příslušných postupů.

Evidence elektronických dokumentací pak bude digitálním úložištěm elektronicky zpracovaných projektových dokumentací. Drtivá většina projektových dokumentací zpracovaných profesionály již dnes vzniká elektronicky a stavebnímu úřadu se poskytuje na listině, případně hmotném nosiči jako DVD, jen proto, že prakticky není možné ji doručit jinak (objem dat zpravidla výrazně přesahuje nastavené limity pro zaslání datovou schránkou). Z toho důvodu bude do budoucna povinné takovou dokumentaci zpracovanou profesionálem odevzdat stavebnímu úřadu elektronicky právě pomocí evidence elektronických dokumentací, konkrétně vložením přes Portál stavebníka. Možnost listinného podání občanů však zůstane i v těchto případech zachována – stavebník bude moci projektanta pověřit, aby dokumentaci vložil do evidence a sdělil mu unikátní odkaz generovaný Portálem stavebníka. Odkaz se následně uvede v příslušném listinném podání a dokumentace se tak stane jeho přílohou.

Speciální funkcionalitou Portálu stavebníka bude také možnost z jednoho místa požádat vlastníky sítí o vyjádření k ochranným pásmům a stavebnímu záměru jako celku. Díky digitálním technickým mapám jednotlivých krajů, kde budou jednotlivé sítě a další technická infrastruktura zachyceny, se nejen usnadní samotné projektování, ale zároveň budou stavebníci přesně vědět, koho se svou žádostí oslovit.

Praktickým předpokladem širokého a plnohodnotného využití Portálu stavebníka je široce dostupná a důvěryhodná digitální identita – taková, kterou budou moci snadno a bezpečně využívat miliony občanů. Právě takovou digitální identitu slibuje projekt bankovní identity, ke kterému byla potřebná legislativa přijata rovněž v únoru tohoto roku. Podstatou bankovní identity je využití stávajícího přístupu klientů bank do internetového bankovnictví jako prostředku pro elektronickou identifikaci vůči státu i soukromému sektoru. Bankám bude nově od 1. 1. 2021 povoleno poskytovat elektronickou identifikaci na komerční bázi, podmínkou však bude zpřístupnění této identity bezplatně pro stát, obce a kraje v rámci Národního bodu pro elektronickou identifikaci a autentizaci.

Díky tomu může snadný přístup k elektronickým službám veřejné správy okamžitě získat až 5,5 milionů občanů, kteří dnes využívají elektronické bankovnictví. Tento přístup přitom bude jak pro občany, tak pro stát a samosprávu bezplatný. Ve spojení s úpravou digitálních úkonů v zákoně o právu na digitální služby přitom bankovní identita umožní občanům právní jednání online přímo v informačních systémech veřejné správy, bez nutnosti používat elektronický podpis či datovou schránku.

Zákon o právu na digitální služby by tak ve spojení s bankovní identitou měl do 5 let přinést plně digitální formu všech myslitelných služeb veřejné správy, přístupnou pro miliony občanů díky jednoduše použitelné a široce rozšířené elektronické identitě. Příkladem oblasti, pro kterou již má postup digitalizace konkrétní obrysy, je stavební řízení a územní plánování, které bude zpřístupněno přes jednotné rozhraní Portálu stavebníka.

JUDr. Josef Donát, LL.M., ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

ROWAN LEGAL 2020

  

EG - 2/2020

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.