HYBRIDNÍ CLOUD VE STÁTNÍ SPRÁVĚ: UŽ NEJDE O TO JESTLI, ALE JAK

Ještě před pár lety se vedla debata, zda státní správa vůbec potřebuje cloud. Dnes už otázka nezní jestli, ale spíše jakým způsobem k němu přistoupit. Trendy v oblasti IT jasně ukazují, že hybridní cloud – tedy kombinace státního, veřejného a on-premise prostředí – se stává přirozenou volbou pro české úřady i instituce.

Klíčové trendy ve veřejném IT

Bezpečnost zůstává absolutní prioritou. Tradiční pojetí ochrany založené na jediném firewallu mizí, protože aplikace a data se rozprostírají napříč cloudy a lokalitami. Ochrana se proto posouvá k principu "Bezpečnost všude”, tedy zabezpečení na všech úrovních – od aplikací, přes zařízení, až po síťovou infrastrukturu.

Hybridní způsob práce, který výrazně posílila pandemie, se stal standardem. Úředníci potřebují přístup k aplikacím odkudkoliv a ze všech zařízení, což komplikuje správu i zabezpečení. Do digitálního ekosystému navíc vstupují noví „uživatelé“ – IoT senzory, autonomní systémy nebo chytrá městská zařízení.

Další trend představuje přechod od izolovaných nástrojů k integrovaným platformám. Infrastrukturu dnes nelze efektivně provozovat jako soubor jednotlivých boxů. Automatizace, jednoduchost a přehledné řízení jsou nezbytné nejen pro správce IT,
ale i pro koncové uživatele. Významnou roli přitom hraje umělá inteligence, která se stává součástí jak provozu IT, tak služeb pro občany.

Uživatelé jsou dnes dávno nesedí někde v centrále, ale jsou přes různá prostředí (doma, na cestách) a především aplikace a jejich data jsou provozovány v různých datových centrech, privátních či veřejných cloudech a konzumovány různými způsoby včetně IaaS, PaaS, Saas, apod.

Hybridní cloud se ukazuje jako nejefektivnější cesta, jak tyto trendy a nově vnikající požadavky propojit s využitím konceptů typu SASE (Secure Access Service Edge), včetně technologie SD-WAN či SSE.

Globální i lokální perspektiva

Podle analytiků Gartneru přesáhnou celosvětové výdaje na veřejný cloud do konce roku 2025 částku 723 miliard USD, což znamená růst o více než 21 %. Zásadnější ale je, že až 90 % organizací přijme do stejného roku hybridní cloud jako cílový model.

Do popředí se přitom dostává i tzv. repatriace – návrat aplikací a dat zpět z veřejného cloudu do privátních nebo on-premise prostředí. Podle průzkumů tak činí až 83 % firem. Důvody jsou jasné: nepředvídatelné náklady, požadavky na bezpečnost a datovou suverenitu, potřeba fungovat nezávisle v krizových situacích nebo provoz specializovaných aplikací, včetně AI. Pro státní správu to znamená jediné – spoléhat výhradně na jeden model je riskantní.

Role státního cloudu v ČR

V českém prostředí má klíčovou pozici SPCSS (Státní pokladna Centrum sdílených služeb), které provozuje vládní cloudovou infrastrukturu. Ta poskytuje:

• Bezpečnost garantovanou státem
• Soulad s legislativou a regulacemi
• Lokální umístění dat v ČR
• Vyšší míru kontroly a provozní kontinuitu

Státní cloud se tak stává základním stavebním kamenem hybridního přístupu, který lze dále rozšiřovat o veřejné a lokální prostředí.

Přínosy hybridního cloudu pro státní správu

Hybridní cloud dokáže nabídnout to nejlepší z obou světů – flexibilitu veřejného cloudu a stabilitu státní infrastruktury. Mezi hlavní přínosy patří:

• Flexibilní komunikační architektura propojující různé domény (Azure, SPCSS, on-prem),
• Vysoká dostupnost a nezávislost na konkrétních operátorech,
• Rozšiřování výkonu podle potřeby,
• Integrované bezpečnostní služby – od integrace firewallů po nativní WAN segmentaci,
• Připravenost na budoucí rozvoj, včetně SD-WAN pro vzdálené úřady.

Nová architektura sítí

Hybridní cloud přináší tlak na novou síťovou architekturu, která musí být připravena na cloud. To znamená rychlejší nasazení a snadnější migrace, vyšší úroveň automatizace a centrální řízení, analytiku i SLA monitoring. Současně je nezbytné optimalizovat propojení mezi státními, veřejnými a lokálními cloudy.

Strategické ukotvení

Hybridní přístup není jen technologickou volbou, ale i součástí dlouhodobých strategických plánů. České úřady se mohou opírat o klíčové dokumenty jako Digitální Česko, Informační koncepce ČR, Strategický rámec Národního cloud computingu nebo Národní strategii kybernetické bezpečnosti 2026+. Tyto materiály jasně stanovují směr – bezpečné, interoperabilní a efektivní digitální služby pro občany.

Závěr

Česká státní správa už neřeší, zda cloud potřebuje. Otázka dnes zní: Jak jej správně navrhnout a integrovat? Spojení státního cloudu se službami veřejného i privátního prostředí nabízí cestu k bezpečné, flexibilní a škálovatelné infrastruktuře, která obstojí i v krizových situacích.

Úspěch hybridního modelu však bude záviset na pečlivé integraci sítí, bezpečnostních opatření a schopnosti udržet kontrolu nad daty. A právě zde má prostor osvědčený partner, jakým je Simac Technik ČR, a.s. – specialista na komunikace, infrastrukturu a spolehlivá řešení nejen pro veřejný sektor.