OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací


KATALOG SLUŽEB

O Katalogu služeb se v současné době velice často hovoří jako o zásadní záležitosti pro další vývoj českého e-governmentu. Díky němu bychom mohli získat přehled o jednotlivých službách veřejné správy, zjistit, které jsou podstatné, a možná i to, které jsou zbytečné, a najít způsob oceňování výkonů těchto služeb. Ředitele odboru eGovernment MV ČR Ing. Romana Vrby jsme se proto zeptali, co přesně si je možné a vhodné pod označením Katalog služeb veřejné správy představit?

 Katalog služeb veřejné správy (VS) vzniká primárně na základě zákona o právu na digitální služby. Současně je ale navržen tak, aby jednotlivým ministerstvům a dalším ústředním správním úřadům pomáhal plnit či přesněji sjednotit část jejich informačních povinností.

Katalog služeb tak bude sloužit k evidenci služeb, poskytování informací o jednotlivých službách a k jejich digitalizaci. Tuto evidenci služeb je možné si představit jako generální inventarizaci služeb poskytovaných jednotlivými úřady externímu klientovi. Žijeme v jednadvacátém století, ale stále nemáme jednotný pohled na to, co pro nás stát dělá - jaké služby, kdo a jakým způsobem poskytuje. V základní podobě to bude služba spíše pro stát, aby tuto znalost získal a poskytování služeb i jejich digitalizaci mohl lépe řídit.

 

Předpokládám, že inventarizací to ale nekončí.

Nekončí. Inventarizace je předpokladem pro další dva kroky: digitalizaci služeb a jejich srozumitelné popsání pro klienty. Z hlediska digitalizace je důležité rozdělit tyto služby na jednotlivé úkony neboli transakce, ke kterým musí mezi úřadem (orgánem veřejné moci) a klientem dojít. Pro každou transakci pak budeme z evidence vědět, jakými prostředky (obslužnými kanály) ji lze dnes realizovat. Například pro výpis bodového hodnocení řidiče bude evidován Portál občana, datová schránka nebo Czech POINT.

  

Budoucí forma znamená, že Katalog služeb ještě není hotový?

Z hlediska jeho naplňování jsme spíše na začátku, ale záleží, o jakém z uvedených bodů se bavíme. Každopádně, když se vrátím k té digitalizaci, jednotlivé rezorty dle zákona o právu na digitální služby mají povinnost všechny služby, kde to dává smysl, digitalizovat do čtyř let od schválení plánu digitalizace vládou. A k tomu má dojít do 1. února 2021.

  

Jak se bude určovat, kdy to dává smysl?

To bude na každém z rezortů. Své rozhodnutí bude ale muset odůvodnit. V zásadě jde o dva případy. Prvním je hledisko technických možností, například nemá smysl digitalizovat službu, pokud se v rámci žádosti sbírají biometrické údaje. Druhým typem je počet uživatelů. Pokud existuje služba, která má omezený počet klientů, není ekonomické ji (minimálně nyní) digitalizovat.

Zde si dovolím malou odbočku - řadu služeb lze již dnes vyřídit, nebo alespoň o ně zažádat, pokud máte datovou schránku či uznávaný elektronický podpis, ale málokdo to používá. Nechci se teď bavit o tom, čím je to způsobeno. Rozhodně ale platí, že je třeba zlepšit informovanost našich klientů, a k tomu má sloužit právě třetí bod katalogu služeb.

  

A to bude poskytování informací o službách.

Přesně tak. Pro všechny služby, kde je na začátku rozhodující iniciativa klienta (služby iniciované klientem), mají vzniknout textové popisy. Mají být psané srozumitelným popisem, budou jednotně strukturované a budou dostupné na novém Portálu veřejné správy, který plánujeme spustit v polovině prosince.

Zde je také důležité upozornit, že popisy se (po přeložení) využijí i pro plnění informační povinnosti dané nařízením EU o jednotné digitální bráně.

Tím to ale nekončí. Protože si uvědomujeme význam vznikajícího datasetu, snažíme se i o jeho co největší šíření mezi další zájemce. Proto bude publikovaný formou otevřených dat, a hlavně k němu vytváříme rozhraní (API), které bude dostupné nejen pro úřady (orgány veřejné moci), ale i pro další zájemce - soukromý sektor, neziskový sektor, prostě pro kohokoliv.

  

K čemu konkrétně to pak povede?

Pokud se na to budeme dívat v krátkodobém horizontu, bude to jednoznačně jeden ze způsobů, jak zlepšit informovanost našich klientů. V horizontu několika let je stěžejní digitalizace. Stát si udělá doma pořádek, rozhodne se, co, kdy a jak bude digitalizovat, a podle zákona by nejpozději během roku 2025 měly všechny služby, kde to dává smysl, existovat i v digitálu.

Na Ministerstvu vnitra si s pokorou říkáme, že vlastně nelze odhadnout, k čemu všemu může být dataset dobrý, byť samozřejmě máme řadu případů užití, jako je benchmarking, digitalizace jednotlivých agend a úřadů, optimalizace poskytování služeb v území, odstraňování duplicit či zbytečných služeb, jako jsou ohlašovací povinnosti základních údajů vedených v základních registrech atd. Když ale mám použít nějakou analogii, může to být podobné jako s daty o jízdních řádech: než vznikly centrální, všichni jsme s tím dokázali žít a hledat v jízdních řádech dle lokality nebo typu prostředku. Dnes, po centralizaci, kdy vyhledáváme pouze v jedné aplikaci, nedokážeme pochopit, jak jsme mohli fungovat bez nich.

  

Rozumím přínosu pro stát. Jak to ale bude se službami poskytovanými obcemi?

Zde je důležité rozumět dělení působnosti v České republice. Ve stručnosti, pokud jdete na úřad, službu vám poskytuje buď v rámci výkonu státní správy, nebo přenesené působnosti, kdy stát deleguje poskytování určité služby na samosprávu (jde o obce a kraje), anebo o výkon samostatné působnosti. S evidencí služeb v rámci prvních dvou možností nebude problém. V případě služeb poskytovaných samosprávou k nim musí existovat zákonné zmocnění, tedy agenda, jinak je dle platné legislativy není možné evidovat.

Znovu zopakuji, že kdokoli bude moci data přebírat, tedy i obce, a zobrazovat na svých webových stránkách, případně v mobilní aplikaci. Zobrazení na webových stránkách bude o to snazší, že vydáme jako open source i vizualizační komponentu, takže připojení a zobrazování dat bude opravdu hračka.

  

Jaká bude propagace?

Propagace zatím probíhá uvnitř státu. Jde o to, aby na každém ministerstvu pochopili význam celého, protože pokud bude katalog prázdný, bude k ničemu. Evidencí služeb vlastně jednotlivá ministerstva vytváří produkt, o který se (nejpozději) od teď budou muset starat a neustále jej zlepšovat. Digitalizací to totiž nekončí, ale spíše začíná, protože stále je co zlepšovat a na co reagovat. Ale zpátky k Vaší otázce, přiznáváme, že propagace je něco, co neumíme a musíme se to naučit. Každopádně na podzim bude spuštěna velká reklamní kampaň a pevně věřím, že se její výsledky projeví.

  

Na konferenci v Mikulově jsme hovořili o nutnosti těsné spolupráce státu se soukromým sektorem. Jak bude vypadat v této oblasti?

Naše data/řešení budou od počátku otevřená i pro soukromý sektor. Co se týče přímé spolupráce, dokáži si představit, že podobný katalog by dobrovolně mohl vznikat i nad službami poskytovanými soukromou sférou a náš katalog by se tak zajímavě rozšířil, ale nechci moc předjímat.

  

Zní to zajímavě. V podstatě se jedná o základ oné uživatelsky přívětivé veřejné správy, která byla tématem kulatého stolu v Mikulově. Bude ale realita skutečně taková?

Již jsem o tom trochu mluvil. Někdo to musí vyplňovat a udržovat aktuální, jinak to vše bude k ničemu. A je fér říci, že zákon o právu na digitální služby pro úřady znamená řadu nových povinností, ale nedošlo k navýšení personálních kapacit ani k přidělení finančních prostředků na jeho implementaci.

Ohledně digitalizace služeb navíc platí, že evidovat je a naplánovat (časově) jejich digitalizaci je jedna věc, ale správně a včas ji uskutečnit je úplně jiná problematika. Doufám, že nikoho neurazím, když podotknu, že umět digitalizovat a navrhovat věci opravdu uživatelsky přívětivě je věc, kde mají rezervy i podobně velké organizace ze soukromého sektoru.

  

Jaký je tedy jízdní řád - harmonogram?

Evidencí služeb to začíná, a abychom v lednu mohli jít s materiálem na vládu, musí být v polovině listopadu hotová. Jakmile bude služba evidována, mohou vznikat její popisy. Zákon stanoví termín pro jejich vznik nejpozději do 1. 2. 2021. My bychom ale byli rádi, kdyby jich už velká část vznikla dříve, k termínu spuštění nového Portálu veřejné správy, tedy v polovině letošního prosince. Ohledně plánu digitalizace je to podobné jako s evidencí, měl by být stanoven kolem poloviny listopadu, protože ten bude vládu zajímat kvůli finančním dopadům a prioritizaci vybraných služeb.

 

 

 

EG - 2/2020

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.