Ředitel Digitální informační agentury Martin Mesršmíd je, z titulu své funkce, již tradičním účastníkem a zároveň vystupujícím na konferenci v Mikulově. Letos hovořil o projektech DIA, které jsou dokončeny, či těsně před dokončením, a věnoval se i určitému výhledu do budoucna. Veškeré projekty či produkty jsou v rámci DIA rozděleny do čtyř pilířů – pro úřady, pro občany, legislativní metodická pomoc a přímá podpora úřadům.  Postupně ve svém vystoupení prošel všechny čtyři zmíněné oblasti.

SMUTNÝ POHLED ROZJASNÍ FORMULÁŘE

Naplňování Zákona o právu na digitální službu je do jistém míry smutným pohledem na to, jaký je stav digitalizace. Došlo sice k prodloužení účinnosti části tohoto zákona a vláda svým usnesením stanovila nepřiměřenou zátěž, respektive některé služby se přesunuly do nepřiměřené zátěže. To je jistě možné vnímat pozitivně. Problematická je však skutečnost, že za celou dobu, co se naplňoval zákon o právu na digitální službu, bylo zdigitalizováno pouze 20  % služeb.

         Při komunikaci s jednotlivými resorty, kdy se DIA snažila identifikovat, které služby jsou zdigitalizovány a u kterých to je možné, došlo i na diskuzi o těch agendách, které budou zdigitalizovány teprve v budoucnu. Debata se samozřejmě týkala především toho, kdy jsou resorty schopny spustit elektronická podání, respektive příslušné formuláře, a ukázalo se jako žádoucí, aby existoval jednoduchý nástroj, kterým je možné elektronický formulář vytvořit rychle a snadno. Spousta podání má totiž velice jednoduchý charakter, pouze o několika málo položkách. Proto DIA vyvinula tzv. zjednodušené formuláře, nástroj, kterým je možné během maximálně 30 minut vytvořit formulář, který je schopen přijímat data od uživatele a předvyplňovat nezbytné položky. Martin Mesršmíd upozornil, že díky registru zastupování je možné učinit toto podání i v zastoupení. Jedná se tedy o nástroj, který je schopen velice snadno naplnit zákon o právu na digitální službu.

         Samotný proces spočívá ve vyplnění jednotlivých požadovaných položek formuláře v RPP. Formulář je následně vygenerován a během několika minut je k dispozici jeho URL, na kterou je možné odkazovat, nebo ji přímo vložit do vlastního portálu. Samozřejmě je DIA v případě potřeby nápomocna při osvojování tohoto prostředku.

DIGITALIZACE PROCESŮ DIA

Proces schvalování projektů OHA měl doposud jednu zásadní chybu, nebyl kompletně digitalizován. Princip schvalování spočíval ve vyplnění off-line formuláře, který byl zasílán do datové schránky DIA a následně posuzován odborníky OHA.  V současné době je spouštěn informační systém dlouhodobého řízení, který umožňuje vyplnění formuláře s on-line asistencí a zároveň dojde k určitému propojení žadatele se schvalovatelem. Žadatel může tedy sledovat proces schvalování, případně doplňovat do formuláře další informace. Celý průběh je tak transparentnější a rychlejší. Dá se říci, že se jedná o průlomový projekt i proto, že byl realizován jako zakázkový software od CENDIS, nicméně se zapojením odborníků OHA, kteří jej mohou dále doplňovat a rozvíjet.

Druhý aktuálním systémem, který nyní DIA buduje a který by měl v plném rozsahu fungovat začátkem příštího roku, je informační systém Cloud Computingu. Samotný Cloud Computing je pro další rozvoj e-governmentu naprosto zásadní a DIA předpokládá, že Česká republika by se měla při dalším rozvoji informačních systémů ubírat právě touto cestou. Nyní budovaný informační systém by měl umožnit spravovat zápisy do katalogu Cloud Computingu.  Bude se jednat rovněž o zcela nový katalog. DIA by v tomto smyslu měla být schopna fungovat v roli centrálního zadavatele, respektive být nápomocna jednotlivým úřadům vysoutěžit jakoukoliv službu uvedenou v katalogu. Pro centrální služby jsou již k dispozici vzorové smlouvy, a tak Martin Mesršmíd v Mikulově vyzval všechny k vyzkoušení tohoto nástroje.

Informační systém modelování dat je další systém, na kterém DIA aktuálně pracuje. Datové modely nejsou něčím, s čím by se veřejná správa tradičně setkávala, přitom to může být základ dalšího rozvoje e-governmentu. Díky datovému modelování budeme schopni analyzovat situace a přesněji se rozhodovat o dalším postupu, ovšem, a to je důležité, pouze na základě dostatečného množství relevantních dat. Informační systém je navržen tak, že vede datového analytika celým procesem od analýzy zákona až po vytvoření datových slovníků a k popisu těchto dat. Jedná se o praktické využití AI, která je schopna analyzovat zákon ze kterého se vychází, navrhnout jednotlivé pojmy v datovém slovníku, navrhnout atributy těchto pojmů a celý tento slovník připravit k posouzení. Systém by měl být tedy nápomocen jak v naplňování zákonných povinností, tak v lepším sdílení a využití dat, která máme k dispozici.

PRODUKTY PRO OBČANY

Informační systém datových schránek – mělo by dojít k publikování několika zásadních vylepšení, která byla identifikována jako žádoucí na základě průzkumu mezi uživateli (byla publikována v průběhu září). Jedná se především o přepínání mezi datovými schránkami, které je nyní daleko jednodušší, respektive s menším počtem kroků. Dalším zlepšením by mělo být zvýšení doby uložení datových zpráv, pohodlné náhledy příloh, tak aby nebylo nutné ji vždy stahovat, a přehledné e-mailové notifikace.

         Další změna se týká registru zastupování, který byl spuštěn v loňském roce.  Byl zpřístupněn portál registru zastupování, od července je pak k dispozici možnost podání žádosti o zápis oprávnění na kontaktních místech veřejné správy (CZECH Pointech).  Zároveň probíhá další analýza jednotlivých ohlašovatelů agend a tvorba šablon, které odpovídají jejich agendám. Vše směřuje k tomu, aby občan, který se přihlásí do Portálu, přehledně viděl, koho může zastupovat. Zároveň byl registr zastupování implementován i ve zmiňovaných zjednodušených formulářích. Do konce roku by pak mělo v rámci portálu být možné, aby občané z vytvořených šablon mohli založit jakékoliv zmocnění k zastupování.

EVROPSKÁ PĚNĚŽENKA DIGITÁLNÍ IDENTITY

Jedná se o jeden z největších současných projektů, o nástroj, který by měl zásadně změnit způsob nakládání s digitální identitou, propojit předávání informací mezi státem a soukromým sektorem a také umožnit soukromému sektoru nové obchodní modely založené na využití systémů vytvářejících důvěru.  Aktuálně je v přípravě státní část evropské digitální peněženky, která bude umožňovat prokazování elektronické identity občana a zároveň osvědčení o konkrétních atributech (o dosaženém vzdělání, bezdlužnosti a dalších, které jsou obsaženy v informačních systémech veřejné správy).  Digitální informační agentura ve spolupráci s jednotlivými resorty vytipovala řadu konkrétních příkladů použití – od běžné identifikace až po využití například ve zdravotnictví pro uchovávání dat o lékařských předpisech či zdravotnické dokumentace atp.  Nyní rovněž probíhá vypořádávání připomínek, které DIA obdržela v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu adaptační legislativy. Na úrovni Evropské komise se pak pracuje na specifikaci některých implementačních aktů. Je to poněkud náročné, když pravidla provozu vznikají takříkajíc za běhu, ale vše směřuje k tomu, abychom skutečně mohli koncem roku 2026 disponovat Evropskou peněženkou digitální identity. (Více jsme se tomuto tématu věnovali v rámci diskuze, která je popsána na stránce !!)

VÝHLED DO BUDOUCNA

Pro další vývoj elektronizace veřejné správy by bylo patrně vhodné trochu změnit uvažování o tom, jak budujeme naše informační systémy. Především bychom měli daleko více využívat sdílených služeb i sdílené infrastruktury. Výsledkem by měla být situace, kdy se úřady věnují především své věcné rovině, nikoli otázkám licencí, vybavení atp. Takový přístup samozřejmě otevírá prostor pro využití zmiňovaných Cloudových služeb. Zároveň bychom se měli zaměřit na transparentnost a měření dopadů – efektivitu a fiskální udržitelnost.  Moderní e-government by tedy měl nabízet digitální služby pro občany, které jsou jim skutečně přizpůsobené a užitečné.  V další transformaci veřejné správy bude samozřejmě velice podstatná role AI.  I proto se DIA ve spolupráci s ICT Unií rozhodla vytvářet seznam příkladů využití, respektive konkrétních implementací ve veřejné správě, jako vodítko pro ostatní při jejich rozhodování. V této souvislosti zmínil Martin Mesršmíd tzv. Digitální dvojče, o kterém více hovořil ve svém vystoupení Zdeněk Zajíček.  Martin Mesršmíd to považuje za velice důležitý koncept, který může simulovat a predikovat změny a jejich dopady s dlouhým výhledem dopředu, a tedy výrazně zefektivnit e-government.