PORTÁL PODNIKATELE MŮŽE BÝT K DISPOZICI JEŠTĚ LETOS, POKUD TO PŮJDE DOBŘE.

Vedle Portálu Občana, PVS a Covid portálu je na obzoru další z důležitých portálů na kterém se bude podílet stát. Tentokrát bude mířit na podnikatele a jejich potřeby. I když jsou podnikatelé zároveň občany, v případě, kdy zaujímají pozici OSVČ, či představitele firmy, jsou jejich potřeby natolik specifické, že by to Portál občana (PO), v případě jejich publikování právě zde, jen znepřehledňovalo. Bude proto, podle zainteresovaných , vhodnější vytvořit samostatný Portál podnikatele (PP), který by zprostředkovával nejen kontakt podnikatelů se státem a základní informace o jejich povinnostech a možnostech jak jim dostát, ale rovněž umožňoval kontakt – transakce se státem i mezi samotnými podnikateli navzájem. Celý projekt PP zaštiťuje skupina podnikatelských organizací v čele s HK. Hovořili jsme proto o celém záměru s Mgr. Zdeňkem Zajíčkem, viceprezidentem HK a prezidentem ICT Unie.

 

ZDENĚK ZAJÍČEK
  • viceprezident HK
  • prezident ICT Unie;
  • dříve náměstek ministra vnitra, náměstek ministra spravedlnosti, náměstek ministra financí - vždy s důrazem na elektronizaci veřejné správy; 
  • Spoluautor projektu eGON, sítě kontaktních míst Czech POINT;
  • spoluzakladatel sdružení eStát;
  • spoluzakladatel iniciativy 202020.

Proč budujeme další portál v řadě, skutečně by nebylo možné jeho informace a funkcionality umístit do stávajícího PO?

 

Domníváme se, že ne, respektive že by to bylo nepřehledné a nevhodné. Podnikatel bezpochyby řeší jiné úkoly a životní situace než běžný občan, či než podnikatel v roli občana. Ta škála úkonů a životních situací podnikatele je natolik široká, že v případě umístění takové nabídky do PO by to bylo ve výsledku silně matoucí. Musíme rovněž rozlišovat, že v případě  podnikání se často jedná o právnické osoby, zatímco PO řeší výhradně občanské záležitosti a to jsou dva rozdílné světy i při vědomí, že jménem právnických osob často vystupují osoby fyzické. Mluvím tedy o potřebách akciových společností různé velikosti, společností s ručením omezeným, ale třeba škol či uměleckých a kulturních institucí. To je skutečně široký záběr v četně odlišných regulací, než u občanských záležitostí. I proto jsme považovali za vhodné, aby existoval samostatný Portál podnikatele  a rozdělení na PO a PP nám připadá naprosto přirozené.

 

Co tedy  přesně má PP nabízet?

 

Zdeněk ZajíčekCelý projekt zaštiťuje skupina podnikatelských organizací, konkrétně Hospodářská komora, Svaz průmyslu, Konfederace zaměstnavatelských svazů, Agrární komora a Asociace malého a středního podnikání. Jejich cílem je vytvořit platformu pro podnikatele, kde by mohli získat podstatné informace a zároveň mohou být obslouženi při úkonech jak vůči státu, tak směrem k jiným podnikatelům. Je totiž zřejmé, že podnikatel často v rámci svého podnikání řeší situaci, kdy musí realizovat určité soukromoprávní úkony před tím, než jejich výstupy předává státu v rámci dalších úkonů ve vztahu se státem. Podobně tedy, jako v současné době PO nabízí v podobě dlaždic integrované služby státu měl by PP být místem, kde budou zprostředkovány pro podnikatele důležité kontakty a služby státu, ale rovněž digitální služby soukromoprávních subjektů důležité pro určité úkony ve vztahu se státem.

            Mám-li to konkretizovat, pak například platí, že podnikatel musí, pro založení podnikání mít bankovní účet.  Pak se zcela jistě nabízí varianta, kdy by v prostředí PP existovala služba různých bank pro založení účtu a zároveň služba státu umožňující registraci podnikatele – firmy. Zde by tedy realizované komerční služby byly následně využity, doloženy pro další služby státu. Jindy naopak potřebuje podnikatel realizovat určité úkony směrem ke státu a jejich výstupy (většinou v podobě určitých výpisů), mu umožňují realizaci dalších kroků směrem ke komerčním subjektům. PP by měl být platformou, která zcela nativně bude ty kroky vzájemně propojovat a nabízet.

 

Jak chcete zajistit, že budou postihnuty skutečně všechny podstatné služby?

 

Jak jsem uvedl, je celý projekt zaštítěn pěticí největších podnikatelských organizací, které jsou napojeny na řadu drobnějších podnikatelských sdružení zastupující jednotlivá řemesla, činnosti a služby. Ono generování požadovaných služeb tak vychází skutečně „odspodu“ a proto se domníváme, že jsme schopni roztřídit jednotlivé služby a potřeby důležité pro konkrétní profese na ty, které jsou realizovány jednou za život, jednou za rok a ty, jejichž frekvence je měsíční či třeba týdenní. Díky tomuto propojení to bezpochyby můžeme zvládnout lépe, než by to dělal stát, či konkrétní ministerstvo, protože se opíráme o znalost podnikatelského prostředí a životních potřeb podnikatelů.  Zároveň využíváme situace, že stát  nyní v rámci sestavování katalogu služeb „dává do pořádku“ seznam jednotlivých služeb poskytovaných státem. Z něho, opět díky uvedenému pohledu zdola, jsme schopni označit ty, které by měly být neodmyslitelnou součástí PP. Nicméně je zřejmé, že začneme naplňováním jakési  zcela základní sady služeb typu placení daní, hlášení na ČSSZ, bankovních či pojišťovacích služeb atd.

 

Je PP jen jakýmsi přáním, nebo už má reálné obrysy?

DEPO

DEPO je pracovní název pro změnový balíček zákonů (Další Elektronizace Postupů OVM) tedy soubor cca 160 zákonů, které je potřeba upravit v souladu se Zákonem o právu na digitální službu).

Průbě projednávání v Poslanecké sněmovně PČR je možné sledovat ZDE.

 

Celá filozofie tohoto návrhu byla samozřejmě podrobně projednána s MPO a to je dle všeho připraveno do takového partnerského projektu vstoupit. Zdůrazňuji slovo partnerský, neboť správou PP by mělo být pověřeno MPO a jeho provozováním Hospodářská komora. To je v podstatě stejný model, jaký byl zvolen například u Datových schránek, kde správcem je stát, respektive MV ČR a provozovatelem Česká pošta.  MPO by tedy ze státního rozpočtu hradilo komunikaci vůči státu a zpoplatněna by byl komunikace B2B, případně nadstandardní služby. Konkrétní formy úhrady budou ještě předmětem dalších jednání. Nyní se řeší ona legislativní část. V současné době leží v Poslanecké sněmovně PČR Novela zákona o HK, respektive pozměňovací návrh k zákonu o další elektronizaci (součást celkem 160 zákonů tzv. DEPO – viz rámeček).  Pokud by se v rámci současné schůze podařilo návrh schválit, mohlo by třetí čtení proběhnout hned v rámci následující schůze PS PČR, tedy v únoru. V takovém případě, neboť tento záměr má podporu napříč politickým spektrem, předpokládáme, že by skutečně mohl být obsažen ve Sbírce zákonů k 1. 4. 2021 a PP by mohl být spuštěn 1. 9. 2021. Je to sice ambiciózní plán, ale vychází ze skutečnosti, že se opíráme o zkušenosti a známé architektonické principy použité u PO. To je však technická stránka věci, na samotném vyznění a fungování se nejvíce podepíše ochota jednotlivých resortů se zapojit a PP naplnit konkrétními službami.

            Dobrým pomocníkem bude bezpochyby systém Hospodářské komory PES – Právní Elektronický Systém.  Ambicí tohoto projektu HK je shromáždit veškeré podnikatelské povinnosti. Tím by měl vzniknout skutečně ucelený přehled o základních povinnostech podnikatele vůči státu. Takovýto přehled bude k dispozici automaticky – zdarma. Jako zpoplatněná služba pak nastupují různé profilové sestavy informací v rámci konkrétních oborů či profesí. Ty si může každý vyhledat sám, zdarma, nebo si je za poplatek vyžádat. Jak jsem ale uvedl, samotné jednání o platbách je ještě před námi. Bude součástí další fáze, do které vstupujeme, a to přípravě realizačního plánu.

 

HOME

Přidat komentář

Jaký je letos rok

Přehled komentářů

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.