Převyšují.

Projekt má vysoký potenciál dosažení úspor. Při výpočtu předpokládaných úspor jsme vycházeli z dat, která jsme získali při předchozím provozu senzorů v rámci pilotního projektu. Jeden osazený senzor po odečtení provozních a investičních nákladů generuje „teoretickou“ roční úsporu 1261 Kč bez DPH. Výsledná částka počítá s tím, že senzory, které budou instalovány v nádobách na kovy, nápojové kartony a sklo, budou generovat vyšší úspory, protože u těchto komodit bylo zjištěno nadhodnocení frekvence svozu oproti tomu, jak je to ve skutečnosti potřeba. Na druhou stranu od toho odečítáme náklady na svoz papíru a plastu, který je potřeba vyvážet častěji. Nejde však o ztrátu, ale o optimální převedení finančních prostředků, jelikož kromě úspor nám jde i o zkvalitnění služeb a zefektivnění svozu obecně.

Další úspory nefinančního charakteru jsou:
• časová úspora zaměstnanců městských částí a města Prahy při preventivních pochůzkách ke stanovištím,
• kontrola oprávněnosti zadaných požadavků pro navýšení četnosti svozů,
• rychlejší řešení stížností občanů na zaplnění odpadových nádob.

Ano. OCP MHMP z pozice provozovatele, pro kterého OICT projekt realizuje, v této záležitosti komunikuje s dalšími subjekty veřejné správy, konkrétně s těmi městskými částmi, na jejichž území aktuálně dochází k realizaci monitoringu stavu zaplněnosti odpadových nádob. Průběžně probíhá sdílení dobré praxe i s dalšími městy v ČR. Do budoucna bude snaha více zapojit svozové společnosti, kterým bude s pomocí výstupů projektu poskytnut cenný nástroj pro vlastní optimalizaci procesů.

Ano. Aktuálně jsou s ohledem na výstupy projektu využívány tyto kanály:
• Nejaktuálnější stavová data jsou nabízena formou open dat na Datové platformě Golemio, ve formě výstupní API – vhodné k dalšímu zpracování či vizualizaci,
• nejaktuálnější stavová data o zaplněnosti odpadových nádob jsou vizualizována v městské aplikaci Moje Praha,
• data na provozně-servisní úrovni jsou s ohledem na potřeby primárního uživatele zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál,
• data na informační úrovni jsou s ohledem na potřeby sekundární cílové skupiny zpracována a vizualizována s pomocí BI nástroje vytvořeného na míru pro tento komunikační kanál,
• data jsou formou výstupní API dále komunikována se systémy stakeholderů (např. Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem)

V základním principu se jedná o škálovatelné řešení, kdy se bude v rámci rozšíření rutinního provozu navyšovat počet senzorických řešení v odpadových nádobách na tříděný odpad řádově o více než desetinásobek oproti pilotnímu provozu. Prakticky budou zohledněny všechny zkušenosti z pilotního provozu i v rozšířeném rutinním provozu. Určité specifikum do tohoto rozšíření vnáší samotná konstrukce a typy odpadových nádob, například v kontextu způsobu uchycení senzorického řešení tak, aby bylo dosaženo co možná nejspolehlivějších dat o hladině zaplněnosti. Pilotní provoz byl zaměřen primárně na podzemní odpadové nádoby na tříděný odpad se spodním výsypem, rutinní provoz bude rozšířen i na nadzemní odpadové nádoby se spodním výsypem.

Pilotní projekt v rozsahu 420 senzorů probíhal v letech 2018-2020, v červnu 2020 byl Radou HMP schválen rutinní provoz (celkem 460 senzorů). V listopadu 2021 bylo Radou HMP schváleno rozšíření rutinního provozu (s předpokládaným počtem senzorů převyšujícím 6000 kusů), které bude realizováno postupně od začátku roku 2022.