OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

INFORMATIVNÍ DŮCHODOVÁ APLIKACE

A - PŘIHLAŠUJÍCÍ

Jméno a příjmení:       Jitka Drmolová

Titul:                             Ing.

Funkce:                        vedoucí oddělení komunikace, tisková mluvčí

Odbor/oddělení:          oddělení komunikace

E-mail:                          jitka.drmolova@cssz.cz

Telefon:                        771127711

Adresa:                         Křížová 25, 225 08 Praha 5, Česká republika

Úřad/firma:                  Česká správa sociálního zabezpečení

 

Soutěžní kategorie        centrální úřady

B - PROJEKT

Název projektu:   Informativní důchodová aplikace ČSSZ (IDA)

Lokalita:  ČR

Cíl:

Služba reaguje na mnoho let trvající poptávku odborné i laické veřejnosti po vyšší předvídatelnosti chování důchodového systému v individuálních případech.
Služba poskytne v on-line režimu odpovědi na základní otázky: Kdy budu mít nárok na starobní důchod? Co musím udělat pro to, aby mi v budoucnu nárok na starobní důchod vznikl? Jak vysoký bude můj starobní důchod?
Služba dále poskytuje uživateli individualizovanou informaci o tom, za jakých podmínek bude mít nárok na starobní důchod. Zejména pak uživateli odpoví na otázku, kolik let mu ještě zbývá k dosažení důchodového věku nebo jak dlouho musí ještě pracovat, aby získal potřebnou dobu pojištění.
Účelem aplikace je poskytnout ekonomicky aktivní generaci orientační informace o budoucí výši jejich důchodu (v dnešní hodnotě peněz) tak, aby tyto informace měla k dispozici ideálně od počátku jejich ekonomicky aktivního života.
Aplikace tak nyní poskytuje každému individualizovanou informaci o očekávatelné míře finančního zajištění ze strany státu ve stáří.

Cílová skupina: 

Službu může spustit každý pojištěnec, který dosáhl věku alespoň 19 let a získal 1 rok důchodového pojištění, především je však určena pojištěncům v produktivním věku, tj. 30 a více let. Ve věku 19–60 let bylo podle dat ČSÚ v ČR v roce 2020 celkem 5 921 366 obyvatel, cílová skupina je tedy velmi široká.

Provozovatel:  Česká správa sociálního zabezpečení

Realizátor:  Česká správa sociálního zabezpečení + Asseco Central Europe, a.s.

 

C - POPIS PROJEKTU - POPIS PROVOZOVATELE

1. Prokazatelnost účinků projektu

 

Je sledovaný (zamýšlený) účinek projektu kvantitativně a kvalitativně prokazatelný?

Ano. 

Služba IDA je k dispozici na ePortálu ČSSZ, lze tak jednoduše sledovat počet spuštění a využívání služby. Současně využívání služby zvyšuje zájem o informace z oblasti důchodových nároků a vede také k doplňování údajů o pojištěnci, které chybí v evidenci ČSSZ. Lze to vidět například v nárůstu počtu žádostí o IOLDP (informativní osobní list důchodového pojištění) nebo o sjednání schůzek na OSSZ právě za účelem doplnění chybějících dob pojištění.
Vnímají a uznávají uživatelé tento projekt jako prospěšný?
Ano. 
Viz předchozí odpověď, lze to vidět v počtu využívání služby i nárůstu žádostí na OSSZ.

Jak podrobně je cílová skupina s projektem obeznámena?

Velmi dobře. 

Informace o službě byla komunikována prostřednictvím všech komunikačních kanálů ČSSZ, konkrétně webových stránek ČSSZ, ePortálu ČSSZ, sociálních sítí (FB ČSSZ), newsletteru ČSSZ a Zpravodaje ČSSZ. Současně o službu projevila velký zájem i média napříč celou Českou republikou. Vyšlo několik reportáží, článků a rozhovorů ve spolupráci s ČSSZ. Dále byla spuštěna kampaň na sociálních sítích, ve vyhledávačích a na webových stránkách pro větší dosah služby.

Odpovídají dosažené výsledky vynaloženým nákladům?

Převyšují.

ČSSZ dosud prokaktivně informovala pouze předdůchodové ročníky – osoby, kterým zbývá do dosažení důchodového věku méně než 5 let, kterých je každý rok přibližně 100 tis. Tzv. přehledy dob důchodového pojištění byly rozesílány dopisem s tím, že informace obsahovala pouze prostý výpis dob bez jejich vyhodnocení. Nyní služba umožňuje poskytnout tuto informaci celé cílové skupině, tj. cca 6 mil. osob, navíc v komplexní podobě. Náklady na poskytnutí informace činily přibližně 12 Kč na osobu (rozeslání dopisu), náklady na vybudování služby činily 8,8 mil. Kč. Kdyby ČSSZ všem 6 mil. osob rozesílala informaci poštou, náklady by činily cca 72 mil. Kč, a to každý rok.
Za nesrovnatelně nižší náklady tak lze poskytovat komplexní informaci, navíc všem, ne jen vybrané skupině.
Od 1. 7. 2021, kdy byla služba poprvé spuštěna, do 20. 10. 2021 aplikaci využilo 301 134 uživatelů, do konce roku se toto číslo přiblíží pravděpodobně 400 tisícům.

Jedná se o projekt krátkodobého účinku, nebo lze předpokládat dlouhodobé trvání (jakého rozsahu)?

Jedná se o  projekt trvalý. Předpokládáme, že služba bude využívána trvale, jelikož bude reagovat na vývoj inflace a změny dalších faktorů. Každoročně jsou stanoveny příslušné přepočítací koeficienty, které reflektují vývoj inflace a změny dalších parametrů, a stejně tak je bude reflektovat IDA. Osobní vyměřovací základ pojištěnce se tedy bude v čase průběžně měnit, jednak v kontextu vývoje inflace a dalších faktorů, jednak v kontextu jeho individuálních výdělků ze zaměstnání. Stejně tak se bude každoročně měnit orientační výše důchodu, jež by měla v roce, kdy pojištěnec dosáhne důchodového věku, přibližně odpovídat výši důchodu, na který má nárok, pokud by od dosažení důchodového věku o důchod požádal.

 

2. Prokazatelnost nejlepší praxe

Může být tento projekt inspirující pro ostatní subjekty veřejné správy?

Rozhodně ano. Díky službě má uživatel snadný přístup k jeho osobním údajům o důchodových nárocích, a to bez osobní přítomnosti na úřadě a dalšího papírování. Obecně tak služba zvyšuje povědomí o důchodových nárocích. Současně využívá na maximum stávající technické prostředky eGovernmentu.

  

Byly, či jsou předávány zkušenosti nabyté v souvislosti s realizací projektu ostatním subjektům veřejné správy?

Ne. Vzhledem k naprosté specifičnosti a unikátnosti postavení ČSSZ a její roli v důchodovém systému prakticky nepředpokládáme přenositelnost věcných zkušeností v rámci České republiky.
Služba je nicméně s velkým úspěchem prezentována i na mezinárodní odborné úrovni a může sloužit jako inspirace pro obdobné instituce v dalších státech.
Z hlediska technického řešení se jedná o další novou službu vybudovanou v rámci ePortálu ČSSZ, tj. prostředí, které je standardní součástí eGovernmentu ČR již od roku 2013.

 

3. Vícekanálový přístup

Jedná se o projekt, který umožňuje přístup/využití více kanály (způsoby) současně?

Ano. Služba je k dispozici v prostředí ePortálu ČSSZ. Protože pracuje s osobními údaji pojištěnců, je přístupná pouze těm lidem, kteří disponují tzv. elektronickou identitou. Ta obecně zaručuje, že v prostředí internetu dojde ke ztotožnění občana bez jeho osobní přítomnosti na úřadě.
Ztotožnění sama ČSSZ neprovádí, ale využívá Národní bod pro identifikaci a autentizaci, který nabízí poměrně širokou škálu možností, jak se v elektronickém světě identifikovat. Využít lze např. bankovní identitu, datovou schránku, eObčanku, NIA ID, IIG, Mobilní klíč eGovernmentu či I.CA. Možnosti přihlášení se stále rozšiřují.
Služba je současně využívána při osobní komunikaci s klientem v situaci, kdy se zajímá o své budoucí důchodové nároky, kdy jí spouští zaměstnanec ČSSZ.

 

4.  Open Data

Jedná se o projekt, který využívá Open Data?

Ne. 

 

 

5. Doplňující informace.

 

 

D - POPIS PROJEKTU - POHLED REALIZÁTORA

Popište náročnost technické realizace včetně případných specifik 

Během analýzy služby bylo nejprve třeba stanovit výpočetní algoritmus, který umožňuje postupné hodnocení dob klientů v rámci účelově navržených aktivit.
Cílem bylo co nejpřesněji nasimulovat myšlenkový proces, ke kterému dochází při vyhodnocování dob klienta během vyřizování žádosti o důchod.
Celý algoritmus byl následně důkladně otestován jak po jednotlivých aktivitách, tak jako celek. Při testování všech pravidel výpočtu, které bylo integrální součástí vývoje, bylo definováno 10 420 pravidel a 14 670 testů.
Výsledky služby jsou prezentovány ve více úrovních, což klientům umožňuje získání rychlé informace o jejich důchodových nárocích i podrobnější průzkum získaných dob.

Uživatelské rozhraní je citlivě vytvořeno tak, aby uživateli nabídlo plný komfort ovládání a přehlednost zobrazovaných údajů a současně splňovalo požadavky přístupnosti a graficky ladilo se stávajícím vzhledem ePortálu ČSSZ.
Samozřejmostí je pak plná responzivita a možnost ovládání na mobilních zařízeních. Aplikace je z pohledu použitých technologií postavena na nejmodernějších technologiích využívajících REST rozhraní pro komunikaci se servery a je vytvořena v reaktivním frontendovém frameworku.

Důležitým rysem řešení je skutečnost, že vyhodnocování dob a odhad výpočtu důchodu jsou prováděny pomocí otevřeného systému pravidel, která vycházejí z právních předpisů a jejich konkrétních ustanovení a přesně popisují vyhodnocení doby a výpočet důchodu na základě dat uložených v systémech IIS ČSSZ.

Tento přístup má dvě velké výhody:
formální interpretaci právních předpisů ze současné právní úpravy, ale i z minulosti,
efektivní změny pravidel, ať už při testování služby IDA, tak zejména při změně právních předpisů v budoucnosti.

V čem může být vaše řešení inspirativní pro ostatní realizátory?

Inspirací by mohl být způsob zobrazování údajů, které klient o své pracovní historii již ví, a rovněž podoba, v jaké jsou údaje prezentovány. Uvedená přehlednost pojištěncům umožní lépe vyhodnotit svá aktuální rozhodnutí (např. založení důchodového spoření, investování) a ovlivnit tak svou budoucnost.
Vývoj aplikace byl řízen agilními technikami s krátkými vývojovými cykly, při implementaci samotného algoritmu výpočtu důchodu byla striktně dodržována technika řízení programování testy (test-driven development).
Aplikace IDA zdůrazňuje synergii mezi Národní identitní autoritou (NIA), bankovní identitou a systémy státní správy.
Díky značnému mediálnímu pokrytí nejen IDA, ale i bankovní identity si aplikaci IDA jen v prvním měsíci provozu vyzkoušelo 100 000 uživatelů.
Z velkého zájmu o aplikaci lze odvodit, že poskytování zajímavých dat v přehledné formě je způsob, jak občanům ČR přiblížit digitalizaci státní správy a nenásilnou cestou jim představit i větší systémové celky (jako např. ePortál ČSSZ) a tím zvýšit obecné povědomí o možnostech eGovernmentu, které stát svým občanům nabízí.

Co z uvedeného řešení je možné použít opakovaně a co je výjimečným specifikem tohoto nasazení?

Pro jakýkoliv další komplikovaný výpočetní algoritmus lze využít systém rozdělení výpočetního algoritmu na jednotlivé aktivity a jejich dílčí testování pro co nejširší spektrum variant, které by u jednotlivých aktivit mohly nastat.
Systém umožňuje zrychlení finálního testování celého algoritmu a usnadňuje vývoj rozvojových požadavků.
Specifické jsou zkušenosti s pravidly hodnocení dob klientů pro určení nároku na starobní důchod a výše důchodu, založenými na aktuálně platné právní úpravě.

Jaké další obdobné projekty jste realizovali, kde a v jakém rozsahu?

Náročným úkolem byla realizace eNeschopenky, která byla do ostrého provozu spuštěna k 1. 1. 2020
a která z důvodu pandemie prošla během pár měsíců zatěžkávací zkouškou.

Elektronické zpracování neschopenek přineslo zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli.
Zásadně se tak zjednodušil tok informací, protože eNeschopenka propojila povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty: lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.