OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

počítač

KATALOG SLUŽEB A DIGIZÁKON

Ředitel odboru eGovernment MV ČR Roman Vrba navázal svým vystoupením na Vladimíra Dzurillu. Upozornil především, že Katalog služeb je přímým důsledkem zákona o právu na digitální službu, není pouhým triviálním překlopením excelovské tabulky a rozhodně se nejedná o něco zcela nového. Jak zdůraznil, byl takový katalog v podstatě již delší dobu budován, a to pod názvem Úkony na žádost. V současné době jsou, podle jeho slov, práce na katalogu velice intenzivní i proto, že by měl být do poloviny letošního roku kompletně hotový, aby se mohl začít naplňovat obsahově. Zároveň běží spolupráce s ohlašovateli agend na jejich přípravě, především vysvětlování toho, co přesně je míněno terminologií katalogu, co znamená služba, úkon atd. Jak zaznělo již ve vystoupení Vladimíra Dzurilly, vzniká zároveň kompetenční centrum, které by mělo být natolik zdatné, aby jednotlivým resortům pomáhalo s vyplňováním dat do katalogu. Že to nebude jednoduchá záležitost, dokládá i záměr vybudovat v rámci tohoto centra tým, který se bude věnovat výhradně Katalogu služeb. Ve svém vystoupení se Roman Vrba věnoval podrobněji jednotlivým detailů, které přináší zákon.

Důležitou záležitostí vyplývající ze zákona o právu na digitální služby je  sama povinnost poskytovat digitální služby, tedy moment, kdy gestor dané agendy by měl poskytovat co nejvíce služeb digitálně a tyto budou evidovány v Katalogu služeb.

 

Zákonem jsou rovněž definovány formy poskytování digitálních služeb, jedná se o:

Datové schránky - vzhledem k historii datových schránek je touto cestou nabízeno/realizováno cca 65% agend, které tímto naplňují podstatu digitální služby.

Czech POINT je verze, že digitální služba bude k dispozici na  kontaktních místech. Tady je nutné zdůraznit, že není možné, aby prostřednictvím těchto asistenčních míst byly realizovány veškeré služby. Bude se jednat spíše o menší procento jednodušších agend. V případě složitějších podání, nebo podání směřujících na banky, operátory atp. nelze předpokládat, že bude k dispozici obsluha natolik fundovaná, aby pomohla s jejich realizací (množství agend a formulářů to vylučuje). To znamená, že prostřednictvím Czech POINTu bude vhodné provádět spíše typově jednodušší úkony - například podání žádosti o vystavení či výměnu příslušného dokladu atp.

e-Mail s kvalifikovaným elektronickým podpisem je rovněž varianta, která funguje již dnes. Problémem je však nízká penetrace kvalifikovaných elektronických podpisů. Zatím není pravděpodobné, že by se tato situace nějak radikálně měnila, a tedy využití této varianty nebude patrně nijak masivní záležitostí.

Portálová řešení – jedná se jak o Portál veřejné správy (PVS), tak ostatní resortní portály, které jsou či budou specializované na konkrétní podání v rámci jednotlivých resortů. Není to tak, že by existoval jeden portál, který by v sobě obsahoval všechny formuláře a aplikace. PVS je ve své podstatě rozcestník na řadu dalších a tak by to mělo do budoucna i zůstat. Přímo v něm budou umístěny jen ty nejčastěji využívané, případně ty nejjednodušší aplikace.

Poslední možnost je individuální, kterou si definuje přímo sám gestor.

 

FORMULÁŘE

Roman Vrba upozornil, že formuláře mají být v digitální podobě už dávno. Například u formulářů v RPP to platí již deset let. Nedá se ovšem říci, že by to někdo v širším měřítku dodržoval. MV ČR nyní, v rámci projektu úplného elektronického podání, hledá řešení. V současné době je již definován standard a MV ČR připravuje jeho představení.

 

OSVĚDČENÍ DIGITÁLNÍHO ÚKONU

Jedná se o povinnost vydat nějakou formou osvědčení digitálního úkonu, která se týká všech OVM. V současné době je účinnost tohoto požadavku o dva roky odložena, je však nutno se na ni pečlivě připravit.

 

Velkým problémem podle Romana Vrby je i skutečnost, že neexistuje „párování“ elektronického podpisu s identitou osoby. I v tomto směru se chystá určité řešení, které by následně umožňovalo díky elektronickému podpisu realizovat daleko větší paletu služeb, neboť bude existovat jistota, že se jím podepsala konkrétní osoba.

 

Jsou zde k dispozici i tzv. nátlakové možnosti veřejnosti vůči úřadům, aby skutečně řešily věci elektronicky, to je, aby platilo ono obíhání dat, nikoli občanů. Tedy fakt, že úřady musí využít údajů, které jsou v elektronické podobě v rámci veřejné správy již k dispozici. Jedná se například o souhlas s využíváním údajů, tzn. moment, kdy mohu dát oprávnění přístupu k jiným agendám i někomu dalšímu. Stejně tak zápis do RPP klientem. Jedná se o situaci, kdy je občan držitelem konkrétního oprávnění (rybářský lístek, lovecký lístek, doklad o vzdělání atp.) a nechce jej stále dokola předkládat ve fyzické podobě. Stačí, pokud jej uloží do RPP a nahlásí každému dalšímu úřadu, že se tam musí podívat a sáhnout si pro něj.

 

Určitou novinkou je zápis kontaktního údaje. Již dnes, pokud občan používá datovou schránku, dostává varování či informaci o blížících se termínech konce platnosti jeho průkazů, nebo například OTP vozidla. Nyní, pokud v rámci ROB a ROS vložíme vlastní kontaktní údaje, tj. mobil či e-mail, budeme úřady informováni touto cestou. MV ČR předpokládá širší využívání právě této možnosti, neboť se jedná o zcela praktickou záležitost.

 

MV ČR buduje centrální notifikační službu tak, aby nemusel každý úřad sám budovat svoji vlastní. Totéž se týká i platební brány, pro niž nyní MV ČR ve spolupráci s NAKIT připravuje dynamický nákupní systém. Ten by měl být otevřený všem OVM. V současné době je vybráno zhruba 20 OVM, které budou při startu spolupracovat. Krom jiného by mělo být výhodou tohoto postupu definování jednotného designu. Tedy v momentě, kdy bude občan elektronickou cestou cokoliv platit směrem ke státu, měl by jeho přístup vypadat vždy stejně.

 

Ze zákona o elektronické identifikaci vychází tzv. úroveň záruky. Byla zvolena cesta, kdy nebude konkrétní úroveň záruky pro konkrétní úkony stanovena přímo zákonem, ale v Katalogu služeb bude uvedena jak vazba na samotný úkon, tak na úroveň jeho záruky. V případě, že by zde nebyla uvedena, znamená to automaticky úroveň značnou.

 

Podstatná je podle Romana Vrby i tzv. technologická neutralita. Ještě dnes je možné se v rámci veřejné správy setkat se systémy, které uživatele nutí například k použití konkrétního webového prohlížeče, případně k instalaci konkrétní plug-in či dalších nastavení. Stát by ovšem neměl nutit občany něco instalovat, či používat konkrétní produkt. Od 1. 2. 2020 by se to již rozhodně nemělo stát a měl by se dodržovat princip technologické neutrality, tedy možnost přistoupit k dané službě prostřednictvím libovolné technologie. Jediným omezením v tomto směru je cena případné úpravy. Pokud by cena pro zajištění technologické neutrality byla v zásadně až nepatřičně vysoká, pak to není nutné upravovat. Nicméně je to věcí diskuze.

 

Katalog služeb je rovněž, krom jiného, vhodným nástrojem pro řízení IT, respektive jeho rozvoj. V rámci harmonizace digitalizace platí, že daný gestor agendy bude určovat, které agendy budou a v jaké formě a jakém termínu digitalizovány. Pokud tento požadavek schválí vláda, je platný a všichni ostatní jej musí dodržet. Diskutována je rovněž otázka poskytnutí slevy v případě podání v digitální podobě (digitálním formulářem). Ta by měla činit 20%, nicméně na výkladu tohoto paragrafu se ještě stále pracuje. Týkat by se však měl skutečně pouze podání v podobě digitálních formulářů.

 

Jak Roman Vrba uvedl, Katalog služeb je skutečně zásadní a výjimečný. Na rozdíl od úkonů na žádost obsahuje katalog skutečně všechny služby, které stát poskytuje. Tedy jak služby na žádost, tak služby úředně nařízené, a to digitální i nedigitální, tedy i ty, které není možné digitalizovat, a proto nikdy digitální nebudou. Bude to tedy rozsáhlý katalog, který bude dávat přehled o všech službách veřejné správy.

Má však i jiné funkcionality. V samotném popisu jsou provázány příslušné zákony, agendy z nich vyplývající, a to i s odkazem na životní situace. Cílovým záměrem je, aby popisy jednotlivých služeb a úkonů mohly využít i ostatní informační systémy a portály. Tedy například jestliže právě nyní vzniká portál pro jednotnou platební bránu a budou-li popsány jednotlivé služby, které vymezuje toto nařízení, pak by byl nesmysl, aby se tak dělo znovu, když mohou být kdykoliv použity právě tyto popisy.

            Samozřejmě v tomto směru hraje velice důležitou roli terminologie, především co je služba a co agenda. Službou v rámci agendy živnostenského podnikání je třeba zřízení ŽL, přerušení, změna…, tedy cokoliv, co je v rámci té agendy činěno, je považováno za službu. Detailnější jsou pak jednotlivé úkony, kdy se může jednat například o samotné podání žádosti, odpověď na tuto žádost atp. Vzhledem k tomu, že jednotlivé úkony mohou být velice detailní, není úplně jednoduché je popsat. I proto vzniká už zmiňovaný tým, který bude pomáhat jednotlivým resortům s naplňováním jejich dat do Katalogu služeb.

 

 

EG - 1/2020

Samotný Katalog služeb musí být naplněn do konce roku 2020. Zároveň s tvorbou katalogu se pracuje na samotném systému, vyhlášce i metodice. Souběžně probíhá komunikace s ohlašovateli agend. Jakmile bude katalog k dispozici (v polovině roku), mělo by se intenzivně pracovat na jeho naplňování. Bude rovněž propojeno s RPP a ESEL (sbírka eLegislativa). Pracovní termín je do konce roku s malou, měsíční rezervou. Ostrý start musí být 1 .2. 2021.

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.