Portál veřejné správy 2.0 - Portál občana

A - PŘIHLAŠUJÍCÍ

Jméno a příjmení: Jan Kalina
Titul: Mgr.
Funkce: vrchní ministerský rada
Odbor: odbor eGovernmentu
E-mail: jan.kalina@mvcr.cz
Adresa: náměstí Hrdinů 3, Praha 4, 140 21
Firma: Ministerstvo vnitra

 

B - PROJEKT

Název projektu: Portál veřejné správy 2.0 - Portál občana

Lokalita:Česká republika

CÍL:Hlavním cílem je vytvořit z portálu občana prioritní personalizované místo poskytování služeb občanovi – ať už přímým poskytováním služeb z prostředí portálu, nebo přenesením jeho identity (odkázáním) na portály dalších úřadů, aniž by se musel uživatel opětovně přihlašovat.

Portál občana je součástí PVS a jako takový řeší problémy související s absencí transakční části PVS a nemožností činit úkony spjaté s rolí autentizovaného uživatele. Mezi hlavní nedostatky PVS patřila absence funkcionalit zaměřená na konkrétního (přihlášeného) uživatele (problematika personalizace). Z tohoto pohledu chyběly zejména funkcionality spojené s možností:

- důvěryhodné elektronické identifikace,
- učinit elektronické podání,
- provést platbu,
- zjistit aktuální stav údajů vedených o přihlášeném uživateli v informačních systémech veřejné správy a reklamovat nesprávné (neaktuální) údaje.

Dále nebylo možné např. spravovat vlastní obsah konkrétního uživatele (v tomto případě osoby vedené v základním registru obyvatel):

- v kontextu základních informací reprezentovaných základními registry a propojeným datovým fondem veřejné správy,
- vnímaný uživatelem jako důležitý, např. jeho dokumenty.

Cílová skupina: Cílová skupina je definována mj. datovým rozsahem základního registru obyvatel. Konkrétně cílí na:

- občany ČR,
- cizince s povolením k pobytu v ČR,
- cizince, kterým byl na území ČR udělen azyl nebo doplňková ochrana.

Dohromady se jedná o cca 9 milionů potenciálních uživatelů (s respektováním věkové hranice).

Provozovatel:odbor eGovernmentu Ministerstva vnitra

Realizátor: odbor eGovernmentu Ministerstva vnitra

 

C - POPIS PROJEKTU - POPIS PROVOZOVATELE

1. Prokazatelnost účinků projektu

Je sledovaný (zamýšlený) účinek projektu kvantitativně a kvalitativně prokazatelný?
Částečně. Prostřednictvím proaktivního monitoringu portálu lze sledovat a zaznamenávat:
- nejčastěji využívané služby portálu,
- návštěvnost portálu (provoz) 24x7 včetně denních a měsíčních statistik atd.,
- nejčastěji využívaný prostředek k přihlašování,
- a další.

Zároveň lze sledovat a vyhodnocovat např.:
- kolik uživatelů má připojenou aktivní datovou schránku, kolik z nich má datovou schránku fyzické osoby a kolik podnikající fyzické osoby,
- využívání eGon Service Busu jako součásti referenčního rozhraní pro výměnu údajů mezi informačními systémy veřejné správy,

Dále ve spolupráci s připojenými partnerskými úřady dlouhodobě monitorovat např. služby vyřizované prostřednictvím portálu občana a služby vyřizované tradičními způsoby (např. osobní návštěva úřadu).

Vnímají a uznávají uživatelé (cílová skupina) tento projekt jako prospěšný?
Částečně. Bylo již realizováno několik průzkumů veřejného mínění, z posledních např. průzkum "Používání nástrojů eGovernmentu" od STEM/MARK ze září letošního roku, ze kterého mj. vyplývá, že občané si od využívání on-line nástrojů za pomoci nového občanského průkazu s elektronickou částí slibují zjednodušení komunikace s úřady. Především mají zájem o on-line hrazení správních poplatků či nahlížení do registrů vedených VS.

Tedy ano, portál občana jako "křižovatka" ke službám veřejné správy je vnímán jako prospěšný, ačkoli jen část dotázaných si dané služby spojuje přímo s portálem občana, resp. portálem veřejné správy.

Jak podrobně je cílová skupina s projektem obeznámena?
Dobře. Ještě před nasazením portálu občana do ověřovacího provozu na začátku července letošního roku byla zahájena televizní a internetová propagace, která cílila především na mladou a střední generaci. Potenciální uživatelé byli osloveni prostřednictvím kanálu YouTube i televizních spotů, které propagovaly společně s portálem také nové občanské průkazy či datové schránky.

Propagace se mimo jiné soustředila na unikátní charakter projektu, který kombinuje dosavadní, již existující nástroje (datové schránky, CzechPoint, referenční rozhraní veřejné správy, základní registry, e-identifikace a nové občanské průkazy) v jeden celek, který má potenciál fungovat jako skutečný rozcestník v rámci elektronizace.

Odpovídají dosažené výsledky vynaloženým nákladům?
Odpovídají. Po počátečním průzkumu trhu před samotným podáním žádosti o podporu bylo zvoleno finančně méně náročné řešení, přičemž Ministerstvo vnitra provedlo nacenění vycházející z obvyklých cen. Samotná realizace odpovídá vypočteným částkám a rozpočtu. I vzhledem k unikátnosti (agilní vývoj a cloudové řešení) je nákladnost odpovídající.

Jedná se o projekt krátkodobého účinku, nebo lze předpokládat dlouhodobé trvání (jakého rozsahu)?
Dlouhodobý. Portál občana je koncipován jako dlouhodobý projekt - samotným koncem projektu IROP dne 30. 6. 2019 končí sice základní implementace, ale rozvoj pokračuje dál, tedy náš "projekt" pokračuje dál. S postupem v elektronizaci veřejné správy a s plněním katalogu služeb v základním registru práv a povinností budou přibývat i služby dostupné na portálu občana.

Již dnes jsou v procesu tvorby či již v podobě návrhů zákony, které s účinností v roce 2020 a později spojují dostupnost vlastních služeb přímo s existencí transakční části PVS, tedy s portálem občana.

Portál občana je implementován jako modulární aplikace na bázi mikroslužeb, jejichž životnost se nepočítá na měsíce či roky, ale spíše na hodiny či dny - portál je tedy v neustálém procesu vývoje, úprav, rozšiřování či naopak zeštíhlování, proto by v budoucnu ani případná změna uživatelské logiky a modernizace vzhledu neměla být problém.

 


2. Prokazatelnost nejlepší praxe

Může být tento projekt inspirující pro ostatní subjekty veřejné správy?
Rozhodně ano, Především po technické stránce je portál občana na své centrální úrovni unikátním řešením - opírá se o současné hlavní trendy vývoje softwaru, jeho testování, nasazování a provozu, které je možné shrnout pod pojmy kontinuální integrace a kontinuální dodávky softwaru.
Tyto progresivní metody nutně vyžadují nový pohled na provozní a vývojová oddělení, kde je žádoucí těsnější spolupráce a porozumění mezi členy provozu a vývoje. Tento pohled dostal označení DevOps (z anglických slov Developers, tedy vývojáři, a Operations, tedy provoz).
DevOps jako jedno slovo naznačuje, že vývojáři i provoz infrastruktury tvoří jeden tým, který se podílí na společném cíli, a tím je kvalitnější software s kratším intervalem dodání v bezpečnějším prostředí. Na vývoji portálu participuje na straně dodavatele tým odborníků, kteří přináší do oblasti veřejné správy zcela nové zkušenosti. Tento agilní způsob vývoje by se do budoucna mohl stát inspirací i dalším úřadům.

Zároveň tato metoda vyžaduje vysokou míru účasti a otevřenosti objednatele v celém procesu implementace. Mj. je nutné přistoupit na jasné podmínky:
- použití agilní metodiky vývoje softwaru,
- otevřenost,
- požadavek zúčastněných stran na zvýšení počtu produkčních releasů,
- široká dostupnost virtualizovaných prostředí a cloudů,
- masové využití automatizace datových center a nástrojů pro konfiguraci.

Byly, či jsou předávány zkušenosti nabyté v souvislosti s realizací projektu ostatním subjektům veřejné správy?

Přpravujeme. Projekt je stále v realizaci - na měsíc listopad však chystáme uvolnění prvních podkladových materiálů.

- Postupně vzniká Design System pod záštitou našeho odboru pro další portály veřejné správy - jedná se o UX manuál včetně návrhů navigační logiky, struktury webů či barev, který by měl usnadnit implementaci vlastních portálů dalším úřadům.

- Bude uvolněna část implementačního kódu v podobě open-source na GitHub.

- Na informační části PVS na Gov.cz vznikne mj. přehledný manuál, jak se jako service provider připojit k eIdentita.cz, aby se portál úřadu mohl stát součástí federace poskytovatelů služeb.

 

3. Vícekanálový přístup

Jedná se o projekt, který umožňuje přístup/využití více kanály (způsoby) současně?

Ano. Projekt sice cílí kompletně na elektronické řešení, lze však stále volit z několika způsobů přihlášení k portálu občana:

- prostřednictvím portálu eIdentita.cz, kde lze vybírat mezi přihlášením prostřednictvím nového občanského průkazu s elektronickou částí, nebo jménem, heslem a ověřovací SMS (časem se očekává, že přibydou další možnosti),

prostřednictvím přihlašovacích údajů k datové schránce, a to buď fyzické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

 

4. Doplňující informace

Dopady na uživatele (především občana):

- úspora finančních nákladů a času při vyřizování podání,
- zvýšení transparentnosti výkonu veřejné správy vůči veřejnosti,
- možnost využití komunikačních kanálů a propojení na relevantní informační systémy veřejné správy (např. s využitím eGon Service Busu neboli univerzálního rozhraní),
- zlepšení vnímání veřejné správy.

Dopady na zaměstnance (ve veřejné správě):

- nové možnosti využití komunikačních kanálů,
- využití elektronických komunikačních kanálů k propojení přímo s občany,
- potenciální úspora materiálových nákladů,
- úspora transakčních nákladů při zavedení moderních informačních a komunikačních technologií do procesů veřejné správy,
- transparentní komunikace mezi složkami veřejné správy,
zvýšení transparentnosti výkonu veřejné správy.

 

D - POPIS PROJEKTU - POHLED REALIZÁTORA

Popište náročnost technické realizace, včetně případných specifik.
DevOps jako jedno slovo naznačuje, že vývojáři i provoz infrastruktury tvoří jeden tým, který se podílí na společném cíli, a tím je kvalitnější software s kratším intervalem dodání v bezpečnějším prostředí.

Základním konceptem pro vývoj portálu občana jsou mikroslužby provozované a orchestrované v kontejnerech za kooperace „infrastruktury jako kódu“. Jde o opačný přístup vývoje, než známe u monolitických aplikací, kde běžně rozlišujeme prezenční vrstvu, aplikační logiku a perzistentní vrstvu. Oba přístupy mají svá pro i proti. U portálu občana vycházíme z těchto základních představ:

- dlouhodobý projekt, který vyžaduje rychlou implementaci různých funkcionalit v dlouhém časovém horizontu,
- časté rozšiřovaní již existujících funkcionalit,
- časté nasazování nových verzí bez nutnosti odstávek celého řešení,
- vysoká dostupnost a automatická škálovatelnost podle momentálních potřeb na výkon celého řešení,
- provoz v hybridním prostředí (lokální infrastruktura a poskytovatel veřejného cloudu).

Mikroslužba jakožto jednotka k otestování a nasazení je zapouzdřena do kontejneru. Architektura portálu občana počítá s technologií Docker coby rozhraním pro izolaci aplikací (mikroslužeb). Docker je v současnosti podporovaný na úrovni kernelu jak v operačním systému Linux i Windows. Díky vývojářské aplikaci "Docker for Windows" mohou i programátoři navyklí na prostředí Windows vyvíjet, testovat a připravovat Docker kontejnery určené pro Linux.

Architektura portálu občana zároveň počítá i s open-source nástrojem Kubernetes, který mimo jiné zajišťuje nasazení nových verzí mikro služeb za běhu, ve spolupráci s technologiemi „infrastruktura jako kód“ i dynamické škálování výkonu nebo automatické zprovoznění služby po kritickém pádu.

V čem může být Vaše řešení inspirativní pro ostatní realizátory?

Především po technické stránce je portál občana na své centrální úrovni unikátním řešením - opírá se o současné hlavní trendy vývoje softwaru, jeho testování, nasazování a provozu, které je možné shrnout pod pojmy kontinuální integrace a kontinuální dodávky softwaru.
Tyto progresivní metody nutně vyžadují nový pohled na provozní a vývojová oddělení, kde je žádoucí těsnější spolupráce a porozumění mezi členy provozu a vývoje. Tento pohled dostal označení DevOps (z anglických slov Developers, tedy vývojáři, a Operations, tedy provoz).
DevOps jako jedno slovo naznačuje, že vývojáři i provoz infrastruktury tvoří jeden tým, který se podílí na společném cíli, a tím je kvalitnější software s kratším intervalem dodání v bezpečnějším prostředí. Na vývoji portálu participuje na straně dodavatele tým odborníků, kteří přináší do oblasti veřejné správy zcela nové zkušenosti. Tento agilní způsob vývoje by se do budoucna mohl stát inspirací i dalším úřadům.

Zároveň tato metoda vyžaduje vysokou míru účasti a otevřenosti objednatele v celém procesu implementace. Mj. je nutné přistoupit na jasné podmínky:
- použití agilní metodiky vývoje softwaru,
- otevřenost,
- požadavek zúčastněných stran na zvýšení počtu produkčních releasů,
- široká dostupnost virtualizovaných prostředí a cloudů,
- masové využití automatizace datových center a nástrojů pro konfiguraci

Co z uvedeného řešení je možné použít opakovaně a co je výjimečným specifikem tohoto nasazení?
Technické řešení může být přejato i dalšími portálovými řešeními - agilní způsob vývoje, práce s mikroslužbami, provoz v hybridním cloudu a aktivní spolupráce mezi vývojáři a provozovateli, ale i aktivní participace objednatele, který chce a může řešení nadále rozvíjet.

Ne pro všechna IT řešení se však tento způsob implementace a provozu hodí - jsou systémy, kde se nepočítá se zásahy a naopak je důležitá vysoká stabilita a koherentnost systému. Není to ale jen otázka vhodnosti, ale i filozofie přístupu - zkrátka někomu se tento způsob líbí a někomu nikoli.

Jaké další obdobné projekty jste realizovali, kde a v jakém rozsahu?

Odbor eGovernmentu pod současným vedením (Ing. Roman Vrba) realizuje či realizoval:

Informační systém Registru smluv (dokončen v roce 2016 - ukončen implementací registru smluv, jehož správcem je taktéž odbor eGovernmentu),
Vytvoření metodického rámce pro úplné elektronické podání (v realizaci),
Vybudování informačního systému technické infrastruktury veřejné správy (v realizaci),
Mobilní aplikace "Co dělat, když" (dokončena, aktuálně probíhá rozvoj)

Dalšími kontaktními osobami jsou:

Mgr. Jiří Kárník (974 816 623, jiri.karnik@mvcr.cz)
Ing. Roman Vrba (974 817 524, roman.vrba@mvcr.cz)

inPage - webové stránky s AI, doménawebhosting