OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Zákon o právu na digitální služby a změně některých zákonů .

A - PŘIHLAŠUJÍCÍ

Jméno a příjmení:       Robert Ledvinka

Titul:                             PhDr.

Funkce:                        tajemník 

Odbor/oddělení:          kancelář prezidenta

E-mail:                       robert.ledvinka@ictu.cz

Telefon:                       

Adresa:                        Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

Úřad/firma:                ICT UNIE z.s.

Soutěžní kategorie     centrální úřady

B - PROJEKT

Název projektu: Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

Lokalita: Celostátní

CÍL: Zlepšit proces digitalizace veřejné správy a přístup občanů k veřejným digitálním službám 

Cílová skupina: Občané ČR vedené v Registru obyvatel

Provozovatel: Nejde o projekt ICT, ale o vytvoření legislativního rámce pro další realizaci digitalizace veřejné správy, která do 5 let zajistí digitalizaci všech úkonů vedených v Katalogu služeb veřejné správy. Tato nová právní úprava zásadně mění dosavadní paradigma vztahuj mezi občanem a státem. Poprvé v historii získají občané soudně vymahatelná práva na veřejné digitální služby a také na to, aby stát reflektoval soudobé požadavky občanů na kvalitu, formu a dostupnost veřejných služeb. V důsledku přijetí tohoto zákona by také postupně mělo dojít k přechodu od dosavadní tradicionalisticky pojaté vrchnostenské nadřazené veřejné správě k veřejné službě občanům.

Realizátor: Ani realizátora nelze jednoznačně určit. Pokud by se mělo vyjít ze skutečnosti kdo návrh zákona vytvořil a prosadil do legislativního procesu, pak realizátorem je skupina poslanců všech poslaneckých klubů napříč Poslaneckou sněmovnou podporovaná expertní skupinou vedenou ICT Unií. 

 

C - POPIS PROJEKTU - POPIS PROVOZOVATELE

1. Prokazatelnost účinků projektu

 

Je sledovaný (zamýšlený) účinek projektu kvantitativně a kvalitativně prokazatelný?

Přínosy projektu byly podrobně vyčísleny v rámci Zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA) zvlášť pro fyzické osoby, fyzické osoby podnikající, právnické osoby i veřejnou správu samotnou.

Souhrnně byly kvalifikovanými odhady definované úspory vzniklé v důsledku schválení zákona o postupné digitalizace veřejné správy vyčísleny na úrovni růstu HDP ve výši 0,5091%.

 

Zákon přinese zásadní změnu ve vztahu mezi občanem a státem. Veřejná správa bude transformována směrem ke klientsky orientovaným službám. Dojde k posílení soudně vymahatelných práv občana na digitální služby. Vhodná digitalizace umožní odstranit nadbytečnou a neodůvodnitelnou administrativní zátěž občanů, usnadní interní procesy veřejné správy a zároveň zvýší významně transparentnost veřejné správy. Souběžně dojde k naplnění cílů EU v digitalizaci veřejné správy, zejména k naplnění principů „only once“ a „digital by default“.  Nově budou občané moci nahradit svým souhlasem neexistenci zákonného zmocnění pro konkrétní orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů sdílet údaje o občanovi, dojde ke zrušení nutnosti opakovaně prokazovat svá práva, povinnosti, či právní skutečnosti veřejnými listinami a doklady a také umožní občanovi nově nechat provést zápis svých práv, povinnosti a právních skutečností do Registru práv a povinností, čímž bude občan zbaven povinnosti jakkoliv tyto skutečnosti prokazovat. Do 5 let od nabytí účinnosti zákona dojde k zásadnímu snížení administrativní zátěže občanů, podnikatelů, ale i veřejné správy samotné. 


Vnímají a uznávají uživatelé (cílová skupina) tento projekt jako prospěšný?

 Ano. Podle dosud provedených průzkumů veřejného mínění a reakcí občanů na obsah zákona lze konstatovat zcela jednoznačnou podporu ze strany občanů a podnikatelů. Přijetí zákona a naplnění jeho cílů je vnímáno občany jako jeden z mála skutečně hmatatelných úspěchů v digitalizaci za posledních roky a vyvolaný proces plošné digitalizace agend veřejné správy a skokové rozšíření nabídky veřejných digitálních služeb považují občané a podnikatele za zásadní nástroj k zajištění konkurenceschopnosti České republiky.

 

Jak podrobně je cílová skupina s projektem obeznámena?

Dobře. Mediální podporou projektu po celou dobu jeho trvání jak prostřednictvím speciálních webových schránek projektu www.202020.cza zároveň na sociálních sítích. Bylo uskutečněno i několik veřejných workshopů, veřejných slyšení a dalších veřejných prezentací jak přímo v Poslanecké sněmovně, tak i na úrovni dalších zainteresovaných subjektů.   

 

Odpovídají dosažené výsledky vynaloženým nákladům?

Převyšují. Náklady vynaložené na přípravu zákona a jeho prosazení jsou mnohonásobně nižší, než je přínos projektu. Náklady byly hrazeny výhradně ze soukromoprávních prostředků členů ICT Unie bez jakékoliv ingerence veřejných rozpočtů.

 

Jedná se o projekt krátkodobého účinku, nebo lze předpokládat dlouhodobé trvání (jakého rozsahu)?

Trvalý. Jedná se z pohledu realizace o střednědobý projekt, Z pohledu přínosů o projekt generující dlouhodobé přínosy. 

 

 

2. Prokazatelnost nejlepší praxe

Může být tento projekt inspirující pro ostatní subjekty veřejné správy?

Rozhodně ano. Nejen jako inspirace pro řešení dalších obdobných celospolečenských témat, které spadají do působnosti exekutivy a odpovědných ústředních správních úřadů,  ale také z pohledu vzorové spolupráce mezi zákonodárci a soukromým sektorem. Tato spolupráce by měla být stejně tak promítnuta do řešení dalších celospolečenských témat i na úrovni exekutivy, neboť jen spolupráce státu, podnikatelů a občanů může přinášet skutečně kvalitní a komplexní řešení daných témat tak, aby legislativní i nelegislativní řešení odrážela skutečné potřeby země jako celku.  


  

Byly, či jsou předávány zkušenosti nabyté v souvislosti s realizací projektu ostatním subjektům veřejné správy?

Ano už byly. Vzhledem k zcela logické nepřipravenosti veřejné správy na zvolené řešení, však přetrvává dosud vysoká míra rezistence většiny úředníků k navrhované revoluční systémové změně. Dosud nízká adaptace veřejné správy na zákonem vyvolanou revoluční změnu,  je dána nízkou mentální, kulturní, ale i odbornou připravenosti na celospolečenské změny vyvolané mimo jinými extrémně rychlým technologickým vývojem, který se promítá do zásadních změn životních situací občanů a z nich vyplvajících požadavků na změny v přístupu veřejné správy. Nezbytná spolupráce veřejného, soukromého sektoru a občanské společnosti se musí stát trvalou součástí tvorby legislativních i nelegislativních opatření ve všech obdobných případech správy jednotlivých oblastí veřejného života. 

 

 

3. Vícekanálový přístup

Jedná se o projekt, který umožňuje přístup/využití více kanály (způsoby) současně?

Nyní ne.

4.  Open Data

Jedná se o projekt, který využívá Open Data?

 Byl tak cílen -  Absolutní systémová prioritizace open dat je přímou součástí zákona.

 

5. Doplňující informace.

-     

D - POPIS PROJEKTU - POHLED REALIZÁTORA

Popište náročnost technické realizace včetně případných specifik

Nelze určit. Jedná se návrh legislativního opatření.

V čem může být vaše řešení inspirativní pro ostatní realizátory?

V odvaze převzít na sebe i takovou činnost, jako je vytvoření legislativních návrhů, řešících zásadní celospolečenská témata, jejichž dosavadní způsob řešení nerespektuje reálné potřeby občanů ani skutečný zájem státu. Současné složení zákonodárného sboru i vlády garantuje vysokou míru odpovědného přístupu k řešení celospolečenských potřeb   a tedy i ochotu využít aktivity zaměstnavatelských svazů, odborných asociací, sdružení i spolků, stejně jako občanských aktivit. 

 

Co z uvedeného řešení je možné použít opakovaně a co je výjimečným specifikem tohoto nasazení?

Spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

 


Jaké další obdobné projekty jste realizovali, kde a v jakém rozsahu?

Digitalizace stavebního řízení (MMR), Bank ID (Poslanecká sněmovna), Analýza digitálních služeb veřejné správy (Úřad vlády) 

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.