OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

STUDIOSTUDIO EGOVERNMENT

„Vysílání“ našeho nepravidelného STUDIA EGOVERNMENT bylo tentokráte výjimečné hned v několika aspektech. Především jsme jej „nevysílali“ z našeho obvyklého studia na Barrandově, ale přímo z konferenčního pódia na zámku Mikulov. Byli jsme tak obklopeni zarouškovanými účastníky konference e-government 20:10. Neplatilo to ale pro všechny účastníky STUDIA, neboť s ohledem na hygienická opatření nemohli zástupci MV ČR na konferenci přijet. A tak jsme se s nimi museli propojit videokonferenčně. V Mikulově tedy seděli na pódiu Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie, a Ivan Bartoš, předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR. Na velké projekční ploše pak byli vidět náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

Naše debata se odvíjela od letošních výsledků průzkumu EGDI (e-government Development Index) OSN. V porovnání, které je realizováno ve dvouletém cyklu, jsme letos mezi 193 hodnocenými zeměmi obsadili 39. příčku. To možná nevypadá oslnivě, ale znamenalo to, po dlouhém, několikaletém poklesu, poprvé vzestup, a to o 15 pozic. Byla to jen náhoda, nebo je možné považovat tento posun za trend, který by mohl v příští letech pokračovat?

Jaroslav StrouhalNáměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal se domnívá, že se bezpochyby jedná o trvalý trend. Česká republika podle jeho mínění učinila za poslední roky na poli e-governmentu řadu důležitých kroků. Tento postup byl sice pomalý, za což bylo ministerstvo vnitra často kritizováno, ale jak náměstek Strouhal zdůraznil, bylo potřeba dát dohromady schopné lidi, peníze a hlavně zákony. Zákony nyní máme. Zákon o právu na digitální služby, často zmiňovaný na mikulovské konferenci, je k dispozici. Na něj navazuje rozsáhlá novela agendových zákonů, která je v současné chvíli v Poslanecké sněmovně. Dá se tedy říci, že to jsou kroky, které onen zmiňovaný trend nastartovaly, a lze předpokládat, že je nyní budeme vylepšovat.

Jaroslav Strouhal rovněž připomenul několik let starou aktivitu prezidenta ICT Unie, kterou byla iniciativa 202020. Její podstatou bylo aktivovat budování e-governmentu v ČR tak, abychom v hodnocení EGDI byli do roku 2020 na dvacátém místě. To se sice nepovedlo, ale vzestup byl nyní odstartován. Je tedy potřeba požádat o trpělivost, ale bezpochyby je posunutí ČR na dvacátou pozici reálné, a to právě například díky připravovanému Bank ID a dalším nástrojům, které jistě napomohou digitalizaci. Je samozřejmé, že to nejde bez spolupráce s ostatními úřady, a je zřejmé, že změnit myšlení některých lidí jde pomaleji, ale trend je podle náměstka Strouhala nastaven správně.

Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla je přesvědčen nejen o tom, že naše posouvání v žebříčku bude trend, ale protože bez digitální identity nejsou digitální služby, je přesvědčen, že se tyto služby nyní rozvinou právě na základě požadavku samotných lidí - klientů. Zdůraznil, že máme k dispozici jak zákon, tak harmonogram, a dokonce by neměly chybět ani peníze. Nyní by tedy náš posun měl být skutečně rychlejší.

Ivan BartošPředseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj PSP ČR Ivan Bartoš uvedl, že byly schváleny tři důležité zákony a je velice dobře, že jsme to takto zvládli. Věří tedy, že jsme si „vyšlápli“ dobře, ale radovat bychom se měli až v okamžiku, kdy budou konkrétní služby skutečně uvedeny do praxe. Koronavirus podle jeho slov ukázal, jak špatně sdílíme data (MPSV například nedokáže použít data z FÚ atp.) Přitom je zřejmé, že řada agend může být realizována nikoli v papírové, ale elektronické podobě. Bylo by tedy vhodné podívat se na jednotlivé procesy, které odpovídají oněm službám, a co nejvíce zjednodušovat. Mělo by dojít k propojování jednotlivých agend tak, aby se nám zjednodušil život. Jako příklad uvedl situaci, kdy by, je-li možné se prokázat OP na poště, neměl  existovat důvod, proč by nebylo například možné si zde vyzvednout zaslaný řidičský průkaz místo toho, abych musel osobně chodit na vzdálený úřad. Stejně tak považuje za zbytečné prokazování se dvěma doklady (OP a ŘP), když by mohl stačit jeden z nich (data by měla být sdílena). V samotné elektronizaci veřejné správy by tedy nemělo jít o pouhou digitalizaci starých procesů, ale o modernizaci a zjednodušování těchto procesů.

ZAJÍČEKPrezident ICT Unie Zdeněk Zajíček uvedl, že zmiňovanou iniciativou 202020 chtěli upozornit právě na naše zbytečně nízké umístění v jednotlivých žebříčcích. Je jisté, že umístění samo o sobě nevypovídá o úrovni služeb v konkrétním státě. Jde tu ale o určitou míru naší hrdosti a zároveň i o úroveň marketingu, který stát navenek realizuje. Konkrétně 50. a vyšší umístění v mezinárodním hodnocení bylo rozhodně nepříjemné. I proto ona výzva, nebo cíl, že bychom se do roku 2020 měli posunout na 20. místo. Nepodařilo se to do roku 2020. Jsme 39. Zdeněk Zajíček proto znovu vyzval, abychom udělali všechno pro to, aby ČR za dva roky, až vyjde další hodnocení EGDI, na oné dvacáté příčce byli. Je to podle jeho mínění reálné. Je přesvědčen, že musíme mít takové cíle a vložit veškerou energii do jejich splnění. Nyní jsou podle něj všichni zainteresovaní nastaveni tak, že chceme spolupracovat a posouvat se. Ta realizace sice musí ležet na straně VS, neboť to jsou zadavatelé, ale bylo dobré, kdyby soukromý sektor dostal větší prostor pro spolupráci s VS. Bank ID je dobrým příkladem toho, kdy soukromý sektor bude poskytovat služby, které stát akceptuje, a je to inovace, kterou potřebuje a která je přínosná pro stát i jeho klienty. I proto připomenul DNA – Digitální národní alianci, která je hledáním platformy pro komunikaci potřeb VS a spolupráce se soukromým sektorem, protože taková spolupráce má, podle jeho mínění, benefity, které výrazně převyšují možná rizika.

DZURILLAVladimír Dzurilla je přesvědčen, že ve chvíli, kdy každý, kdo bude chtít, bude mít přístup ke službám státu, bude zcela automaticky tlačit na jejich kvalitu. Zároveň připustil, že za naším umístěním je i špatný reporting. I proto vyzval odborné asociace, aby v propagaci e-governmentu státu pomohly. Aby se doplňovaly nejen samotné služby, ale i informace o nich.

Že o jednotlivých službách, které jsou k dispozici, ví málo lidí, připustil jako problém i náměstek Strouhal. Bylo to zřejmé v rámci první vlny omezení v souvislosti s COVID – 19, kdy občané teprve objevovali, co a jak už funguje. Je to dáno i chybějící propagací. Vždyť poslední masivní kampaň se týkala datových schránek a Czech POINTů. MV ČR proto nyní připravuje novou kampaň, která by měla být realizována na podzim a bude stávající možnosti a služby přibližovat.

Ivan Bartoš ale vidí problém v tom, že i kdyby lidé o existujících službách již věděli, jsou tyto služby docela složité na obsluhu. Kromě subjektivního vnímání - designu jde i o změnu pohledu především na sdílení dat mezi resorty. O běžném občanovi - zaměstnanci se dá říci, že o něm FÚ má k dispozici veškerá potřebná data pro daňové přiznání. Ve Skandinávii běžně tamní FÚ vypočítá a zašle občanům návrh jejich daně právě na základě zřejmých a známých údajů. Ti jej mohou akceptovat a pouze v případě, že s ním nesouhlasí, předkládají vlastní daňové přiznání. To jsou přesně formáty služeb, které si Ivan Bartoš slibuje od masivní digitalizace služeb a procesů, která musí nastat.

Zdeněk Zajíček souhlasil s tím, že se jedná o změnu paradigmatu, kdy se na veškeré tyto změny uvnitř VS musíme dívat očima klienta. To zde nebylo zvykem. V oblasti využití e-shopů se ČR pohybuje zhruba na třetím místě v  Evropě. Naši občané tedy nemají žádný blok vůči využívání e-služeb. Pravdou ale je, že soukromý sektor má k potřebám klienta podstatně blíž, než mohou mít úřady, a dokáže jim lépe nabídnout, co odpovídá jejich potřebám. I proto je spolupráce veřejné správy a soukromého sektoru zcela přirozená a důležitá. Podle Zdeňka Zajíčka by se mělo jednat o cílený program spolupráce, jehož výsledkem bude daleko snazší oslovení klientů.

S tím souhlasil i Vladimír Dzurilla. Když budou jednotlivé služby VS prezentovány i komerčními partnery, bezpochyby poroste tlak na vznik dalších služeb, stejně jako na jejich „přívětivost“ či uživatelský komfort. Právě sestavovaný Katalog služeb VS je pak již jen nástroj, který bude brán jako samozřejmost.

Jaroslav Strouhal v souvislosti s Katalogem uvedl, že každé ministerstvo, každý úřad si jednoznačně určí, kterou agendu chce digitalizovat. V návaznosti na státní rozpočet pak bude tuto digitalizaci schvalovat vláda. Zároveň zdůraznil, že na MV ČR už tři roky běží procesní modelování agend, které sleduje myšlenku klientsky zjednodušit a zpřístupnit stávající procesy. Ze strany MV ČR bude uplatňován tlak na to, aby docházelo k onomu zjednodušování, ale jedná se především o odpovědnost jednotlivých resortů.

 

REPORTOVÁNÍ

V rámci diskuze jsme se ještě jednou vrátili ke zmíněnému problému s reportováním našich výsledků na mezinárodní úrovni. Zdeněk Zajíček je přesvědčen, že řada států nemá například základní registry a sdílení dat na takové úrovni jako my. Tuto výjimečnost však nedokážeme v žádném hodnocení zviditelnit. Dá se tedy říci, že řada zemí, které jsou v žebříčku před námi, má skutečně dobře nastaven marketing a my jej naopak nezvládáme. I v tomto směru vidí prostor pro spolupráci státu a komerčního sektoru. Jsme nyní v situaci, kdy díky Katalogu služeb můžeme udělat ve veřejné správě pořádek. Jakmile bude Katalog hotov, mohou jednotlivé životní situace tvořit privátní subjekty, neboť jak bylo již řečeno, mají ke klientovi blíž. Mají s ním nějaký vztah, který je provázaný právě s onou životní situací, jsou tedy schopné definovat jeho potřeby.

Shoduje se s ním i Vladimír Dzurilla a jako precedens úspěšného převzetí něčeho, co bylo vyvinuto komerčním sektorem a úspěšně implementováno do veřejné správy, připomenul bankovní identitu a chytrou karanténu. Podle jeho slov je důležité, aby ve veřejné správě byli lidé, kteří jsou schopní takové spolupráce, a zároveň, abychom měli legislativu, která to umožňuje. V souvislosti s reportováním uvedl, že jsme skutečně specialisté, protože to, co funguje, si často sami dokážeme pohanit, ale přitom se neumíme chlubit svými výsledky. Problém tedy vidí v tom, že nejsou vytahovány vzory ze státní správy. Je potřeba daleko více propagovat nejen jednotlivé kroky, ale i osoby, které je reprezentují a realizují.

Náměstek ministra vnitra Jaroslav Strouhal s uvedeným souhlasil a doložil to známým faktem, že média prodávají špatné zprávy a s tím se těžko bojuje. Hodí se ale podle jeho mínění poděkovat. Pokud jde o MV ČR, má pocit, že se zde podařilo vybudovat velice zajímavý a kvalitní tým lidí, stabilizovat lidský potenciál na ministerstvu, nastavit spolupráci se soukromým sektorem, a to vše považuje za velice důležité a příslibné pro budoucí výsledky.

V souvislosti s naším hodnocením jsme se rovněž zeptali všech čtyř pánů, zda se skutečně domnívají, že ČR může, například i díky zlepšenému marketingu, být v příštím hodnocení EGDI – 2022 na oné vysněné dvacáté příčce. Bez váhání se shodli, že ano. Plán na příští dvouletku je tedy jasný, uchvátíme dvacáté místo.

 

 

 

EG - 2/2020

inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.