OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

STUDIO EG 

Magazín Egovernment, spolu se svými partnery, připravil speciální formát diskuzí - STUDIO EGOVERNMENT. Reagujeme tak na skutečnost, kdy  s ohledem na určitá omezení, není možné pořádat klasické semináře a konference. I proto jsme se rozhodli pozvat vybrané hosty do televizního studia, k diskuzi na zvolené téma. Do této diskuze měli možnost vstoupit další oslovení odborníci prostřednictvím videokonference. 

Dne 3. 6. 2020 jsme uspořádali studio, jehož tématem byla

ELEKTRONICKÁ IDENTITA PRO VŠECHNY 

V prosinci loňského roku poslanecká sněmovna schválila Novelu bankovního zákona (sněmovní tisk 554) a ještě před koncem roku ji podepsal prezident. Vedle zákona o právu na digitální služby (rovněž schváleného v prosinci 2019) se tak jedná o další důležitý zákon, který směřuje k tomu, že skutečně a konečně už, by veřejná správa mohla a měla fungovat plnohodnotně elektronicky. Zatímco zákon o právu na digitální služby nám bude umožňovat služby veřejné správy vyžadovat v elektronické podobě, novela zákona o bankách (BankID) bude umožňovat, abychom se k těmto elektronickým službám veřejné správy přihlásili svými hesly k vlastnímu elektronickému bankovnictví. Tedy všichni, kdož mají elektronické bankovnictví (5 milionu občanů) budou moci elektronicky komunikovat a vyřizovat úřední záležitosti se státem. Vzhledem k významu této události jsme jí věnovali samostatné STUDIO EGOVERNMENT.

 

PARTNER STUDIA
ICA
bankovní asociace
 

účastníci ve studiu:

Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci;

Zdeněk Zajíček, prezident, ICT Unie;

Petr Kuchař, ředitel, odbor hlavního architekta eGovernmentu, MV ČR;

Petr Budiš, generální ředitel, předseda představenstva, První certifikační autorita, a.s.

 

videovstupy:

Jiří Peterka, nezávislý publicista, člen Rady ČTÚ

Tomáš Hládek, poradce, platební styk a digitalizace, Česká bankovní asociace

Jan Tomíšek, advokát/Managing Associate, ROWAN LEGAL

 

    OPRAVDOVÝ PRŮLOM PRO eGOVERNMENT

    „Úvodní slovo“ diskuze obstaral bývalý dlouholetý nezávislý publicista a dnes člen Rady ČTÚ Jiří Peterka. Spuštění bankovní identity může, podle jeho slov, být opravdovým průlomem a to nejenom pro český eGovernment, ale i pro komerční sektor, například pro eshopy. Z pohledu eGovernmentu může rovněž vyřešit jeden dlouhodobý problém a tím je nedostatek uživatelů přesněji řečeno takových, kteří se mají čím přihlásit ke službám, které jsou veřejnou správou poskytovány. Českému eGovernmentu se totiž doposud nedařilo motivovat dostatek lidí k tomu, aby využívali nabízené nástroje k přihlašování. Příkladem může být elektronický občanský průkaz, když zatím relativně málo jeho držitelů aktivovalo identifikační funkce. A vlastně i proto není velká poptávka po elektronických službách veřejné správy, neboť se k nim vlastně nemůže přihlásit větší počet lidí a naopak služby veřejné správy se vzhledem k malému počtu uživatelů rozvíjí pomalejším tempem, než by bylo žádoucí. Bankovní identita vlastně pomůže rozetnout tento kruh tím, že eGovernmentu přinese velké množství okamžitě použitelných uživatelů. Ti nebudou muset dělat vůbec nic navíc a díky svojí již existující bankovní identitě budou moci najednou využívat elektronických služeb veřejné správy. Stále však bude na eGovernmentu a službách, které a jak poskytuje, aby klienty - zájemce motivoval k využívání těchto služeb. Jediný drobný problém Jiří Peterka vidí v tom, že přihlášení pomocí Bankovní identity bude pouze na úrovni záruky značná, nikoliv vysoká, která by mohla být pro některé úkony VS požadována.

    BANKY A OPERÁTOŘI JAKO BRÁNA KE SLUŽBÁM eGOV

                Vladimír Dzurilla s Jiřím Peterkou souhlasí. Moment, kdy se jednoho dne ráno všichni probudíme (konkrétně 1. 2. 2021) a budeme automaticky zákazníky e-governmentu přirovnává k tak zásadním momentům elektronizace veřejné správy, jak bylo například spuštění projektů typu základní registry, Portál občana, Czech POINT či Datové schránky. Navíc věří, že banky, operátoři a další poskytovatelé služeb, kteří budou tuto identitu využívat se mohou stát určitou bránou ke službám eGovernmentu, neboť budou tuto možnost ve vlastním zájmu propagovat.  Například bude-li občan sjednávat v bance hypotéku na koupi bytu může mu banka automaticky nabídnout vyřízení/vyplnění a odeslání formuláře žádosti o trvalý pobyt, daň z nemovitosti atp. Tedy vyřízení služeb veřejné správy, které jsou na případnou koupi navázány. Komerční služba nás tak automaticky přivede ke službám státu a to  možná aniž bychom si to uvědomili.

     

    JEDEN PŘÍSTUPOVÝ PROSTŘEDEK PRO VŠECHNO - A ZDARMA

                Zdeněk Zajíček upozornil, že mluvíme-li o bankovní identitě, hovoříme o další prostředku k prokázání identity (již existujícím je občanský průkaz, dnes tedy elektronický občanský průkaz). Bankovní identita, kterou můžeme prokázat svoji totožnost na dálku, jsou vlastně naše přístupové údaje do internetového bankovnictví, což znamená, že došlo k propojení komerční a veřejnoprávní sféry.  Nadále budeme schopni jedním a tím samým identitním prostředkem prokázat svoji identitu na dálku při komunikaci s úřady, e-shopy, operátory, bankou atp. Tou výhodou pro každého z nás je skutečnost, že stačí mít na všechno skutečně jen jeden jediný přístupový prostředek.Pokud jde o zvolenou úroveň značná je to plně dostačující, neboť v komerční oblasti pokrývá veškeré transakce, které tam běžně činíme (ať se jedná o nákupy, rezervace, bankovní transakce) a bezpochyby bude pokrývat převážnou většinu těch transakcí, které činíme a budeme činit vůči státu.  Úroveň vysoká se, v rámci veřejné správy, týká úkonů které činíme skutečně jednou za život případně jen malé množství z nás, nebylo by tedy efektivní takto navyšovat míru záruky.

    GRAF IDENTITA            Petr Kuchař přivítal, že se povedlo domluvit používání bankovní identity jak pro přístup ke službám státu, tak k soukromoprávním službám a vystačíme tak skutečně s jedním identitním prostředkem.  Ten dosavadní stav přitom nepovažuje za nijak špatný. Podle údajů, které má MV ČR k dispozici je ze 2 milionů doposud vydaných eOP zhruba 260 000 aktivováno pro elektronickou identifikaci.   Zároveň 30 000 osob využívá UPS (systém jednorázového hesla) a samozřejmě je nutno připočítat uživatele DS.  V součtu tedy zhruba 1,5 mil lidí disponuje určitým prostředkem pro vzdálené prokázání identity. V okamžiku, kdy začne platit novela bankovního zákona,  změní se toto číslo na 4-6 milionů lidí, kteří mohou užívat elektronickou identitu ve vztahu ke státu. Zároveň je ale potřeba vnímat skutečnost, že směrnice eIDAS vnesla určitý řád do této oblasti a jasně oddělila důvěryhodné služby a identitní služby. Elektronický podpis je jednou ze služeb důvěry a znamená skutečný projev vůle - jeho umístění pod dokument je projevem souhlasu. Elektronická identita je „pouze“ prokázáním naší identity. Takto je nutno obě skupiny vnímat a používat.

                Petr Budiš v této souvislosti ještě zdůraznil, že elektronický podpis je skutečně úplně něco jiného, než elektronická identita. Přiblížil to na paralele „normálního“ papírového světa, kde běžně chápeme, co to znamená když se někde, pod něco podepíšeme.  Tomu odpovídá použití elektronického podpisu v elektronickém světě. Prokázání identity je ale něco takového, jako když při fyzické návštěvě úřadu předložíme občanský průkaz.   Znamená to, že v určitém okamžiku je bezpochyby vhodné a dobré mít k dispozici oboje - elektronickou identitu i elektronický podpis. Pokud se bavíme o elektronických občanských průkazech, je přesvědčen, že stát se příliš nevěnoval propagaci jejich elektronických možností. U bankovní identity však půjde o něco jiného. Zatímco úřednice na běžném úřadu nemá motivaci nám vysvětlovat výhody eOP a přesvědčovat nás k jejich aktivaci, banky budou bezpochyby tyto služby propagovat jako další bonus.

                Tomáš Hládek ve videovstupu uvedl, že konečný počet klientů, kteří budou moci použít BankID, bude záviset na tom, které banky se do projektu zapojí. Pokud by to ale byly všechny, pak skutečně hovoříme o 5 milionech uživatelích elektronického bankovnictví. Zároveň připustil, že se nejedná o nic nového, co by nebylo známé, ale že do jisté míry kopírujeme vzory ze zahraničí. Například Skandinávie takovou metodu používá přes deset let.

     

    DOMA STAČÍ IDENTITA, NA ZAHRANIČÍ S PODPISEM 

    V další diskuzi jsme hovořili o tom, že skutečnost, jestli je nutné vlastnit a používat  elektronickou identitu tak elektronický podpis skutečně ukáže teprve čas. Už nyní totiž existuje, například v rámci systému datových schránek možnost, že po své jednoznačné identifikaci mohu činit úkony prostřednictvím DS aniž bych takovou zprávu elektronicky podepisoval. Velmi podobně by to do budoucna mohlo být zabezpečeno i jinými aplikacemi (I v rámci elektronického bankovnictví už nyní dáváme příkazy k platbě, které nepodepisujeme autentizujete ten úkon pomocí různých prostředků ale nikoli elektronickým podpisem). Zatímco na území státu takovéto „zjednodušení“ možné je, v přeshraničním styku v rámci EU je zřejmé, že se bez elektronického podpisu neobejdeme.

    KATALOG SLUŽEB - PŘEHLED O ELEKTRONIZACI 

    K současnému stavu elektronizace veřejné správy uvedl Vladimír Dzurilla, že kdo již dnes má datovou schránku, může 90% úkonů realizovat elektronicky. Ale je podle něj potřeba tuto elektronizaci dotáhnout tak, aby nabízené formuláře se, v případě použití el. identity, projevily jako předvyplněné, aby se Portál občana stal skutečně jakousi privátní zónou, která bude nabízet typy služeb a jejich regionální nabídku „na míru“ dle identity. Doufá, že tato uživatelská přívětivost se bude stále zlepšovat.  Vyplývá to například z povinnosti k 1. 2. 2021 sestavit katalog služeb veřejné správy s přehledem, které z nich jsou poskytovány i elektronicky a kdy tak budou poskytovány ty ostatní. Přičemž do pěti let musí být elektronicky poskytovány veškeré služby veřejné správy, u kterých to je možné.

                Komfort katalogu služeb přitom není pouze v tom, že by to byl seznam jednotlivých služeb, ale především v tom, že jsou  skládány do životních událostí. Budou takto „svázaně“ nabízeny na jednom místě a nemělo by docházet k přehazování občana na různé portály různých institucí, jako tomu bylo doposud (když řeším automaticky mi budou nabídnuty formuláře na zdravotní pojišťovnu, ČSSZ atp. Ideální stav do budoucna je, že se mi nabídnou předvyplněné formuláře a já, v případě, že se všemi spočítanými údaji souhlasím, mohu jen podepsat)..

     

     

    V závěru studia se jeho účastníci shodli na tom, že co doposud stát nedělal příliš dobře, to je propagace jednotlivých služeb, které nabízí.  Bankovní identita, jako nástroj poskytovaný bankami by to mohl výrazně změnit. Stejně tak by bylo vhodné, aby na přípravě jednotlivých životních situací pro katalog služeb spolupracoval stát a soukromý sektor, tak aby se jednalo skutečně o situace, které žijeme a potřebujeme řešit a aby nabízené řešení postihovalo danou situaci a nebylo jen úředním  popisem.

    Jako jednu z takových služeb, u nichž bude hrát bankovní identita významnou roli, uvedl ve svém videovstupu Jan Tomíšek, když se věnoval připravované digitalizaci stavebního řízení. To by mělo zahrnovat šest portálů, a právě jejich efektivní využití bude zajišťovat elektronická identita.

     

    ZÁVĚR

    Výhodou bankovní identity je skutečnost, že v tuto chvíli jí už 5 milionů z nás, kteří mají a používají elektronické bankovnictví, vlastní a bude ji moci, bez jakýchkoliv poplatků a instalací začít používat v kontaktu s veřejnou správou. Účinnost zákona je 1. 2. 2021, kdy bude muset být k dispozici katalog služeb. Nicméně banky budou do celé záležitosti bezpochyby vstupovat opatrně – je nutné řešit napojení k NIA a základním registrům. Podle účastníků diskuze budeme mít v červnu roku 2021 první zkušenosti, zdigitalizovánu zhruba čtvrtinu služeb VS a tak největší tíha bude ležet na nabídce státu jak rychle a v jakém množství dokáže svoje služby převést do elektronické podoby. Úplně by to mělo být nejpozději za pět let.

     

     


     

     


    Zdeněk ZajíčekZDĚNĚK ZAJÍČEK

    Vladimír Dzurilla

    VLADIMÍR DZURILLA

    KUCHAŘPETR KUCHAŘ

    Petr BudišPETR BUDIŠ

    Pozvání do STUDIA EGOVERNMENT přijali:

    Ing. Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci

    zmocněnec vlády pro IT a digitalizaci, ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie, generální ředitel Státní pokladny centra sdílených služeb, zodpovídá mimo jiné za naplňování strategie Digitální Česko

     

    Mgr. Zdeněk Zajíček, prezident ICT Unie

    Prezident ICT Unie, dřívě náměstek ministra vnitra, náměstek ministra spravedlnosti, náměstek ministra financí vždy s důrazem na elektronizaci veřejné správy. Spoluautor projektu eGON, sítě kontaktních míst Czech POINT, spoluzakladatel sdružení eStát, spoluzaladatel iniciativy 202020.

     

    Ing. Petr Budiš, Ph.D., MBA,  generální ředitel a předseda představenstva, První certifikační autorita, a.s.

    je dlouholetým předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti První certifikační autorita, a.s., která je v současnosti největším poskytovatelem komplexních služeb vytvářejících důvěru v ČR - vydávání a správy certifikátů, vydávání časových razítek, ověřování podpisu  aj. Společnost v posledním desetiletí tržby 
z obchodní činnosti téměř ztrojnásobila. Podíl zahraničních tržeb činí více než třicet procent. Služby jsou orientovány především na potřeby veřejné správy, finančních institucí a zdravotnictví.

     
    Ing. Petr Kuchař, ředitel, odbor Hlavního architekta eGovernmentu, MV ČR

    spoluzakladatel firmy ABRA Software, která se specializuje na ekonomické systémy pro podnikatele. Řadu let působil jako člen představenstva ICT unie, nyní už šestým rokem řídí odbor Hlavního architekta eGovernmentu na MV ČR. Je jedním z autorů prováděcích dokumentů k Informační koncepci ČR, zejména Národního architektonického plánu. Od ledna 2020, na základě kompetencí MV dle novely zákona č.365/2000 o ISVS vydává stanoviska k výdajům na ICT celé veřejné správy. Elektronická identita vč. elektronických identifikátorů FO patří mezi jeho hlavní profesní témata.

     

     

     Záznam studia naleznete na:

     

     

     


     

     

     

     

     


     

    REALIZOVANÁ  STUDIA

     

    KYBERBEZPEČNOST A VEŘEJNÁ SPRÁVA (24. 6.)

    INTERNETOVÉ ÚŘEDNICTVÍ (17. 6. 2020)

    EIDENTITA PRO VŠECHNY (3. 6. 2020)

    COVID 19 - A ČESKO JE DIGITÁLNÍ  (13. 5. 2020)

    inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.